Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2675/2015, ze dne 2. 9. 2015:
Rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska aplikace a interpretace ustanovení § 115 a § 475 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (účinného do 31.12.2013) – zejména ohledně závěrů o tom, že fyzická osoba nemůže být členem dvou (nebo více) společných domácností a že fyzická osoba se považuje za osobu žijící ve společné domácnosti tak, jako by byla členem rodiny – v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například právní názory vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30.8.2012 sp. zn. 21 Cdo 2956/2010, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10.10.2012 sp. zn. 21 Cdo 678/2011, v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.10.2012 sp. zn. 21 Cdo 2301/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.6.2013 sp. zn. 21 Cdo 1884/2012 nebo v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19.2.2013 sp. zn. 21 Cdo 2026/2011) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
