Rozsudek Krajského soudu v Plzni sp. zn. 11 Co 291/2021, ze dne 8. 3. 2022:
Závěť pořízená ve formě notářského zápisu je veřejnou listinou, proto ten, kdo popírá právní úkon obsažený v notářském zápisu, musí u soudu prokázat opak. Notářský zápis o závěti poskytuje spolehlivý důkaz o osobě pořizovatele a o době jejího zřízení. V případě závěti pořízené ve formě notářského zápisu lze také předpokládat, že její obsah bude jednoznačný a nedojde k výkladovým problémům. Závěť sepsaná notářem tedy skýtá pro zůstavitele určité garance. Notář je nezávislý a nestranný, odpovídá za nesprávnosti, které by se mohly v textu závěti vyskytnout, eviduje závěť v Evidenci právních jednání pro případ smrti, což zajišťuje, aby závěť v řízení o pozůstalosti byla objevena a mohl být zjištěn její stav a obsah. Notář, který sepisuje veřejnou listinu o závěti, se přesvědčí, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení, což má zajistit, aby závěť byla platná a aby se předešlo případným sporům. Je rovněž důležité, aby notářský zápis věrně reprodukoval vůli zůstavitele, aby ustanovení v závěti byla dostatečně určitá a neodporovala zákonu.
V přezkoumávané věci byla závěť zůstavitelky sepsána formou notářského zápisu, tedy veřejné listiny, u níž se předpokládá pravost a platnost, a pokud kdokoli tvrdí opak, musí jej prokázat. Žalobci tvrdili, že k dodržení stanovené formy bylo v případě zůstavitelky nutné, aby sepisu závěti byli přítomni dva svědci, neboť zůstavitelka nemohla číst. V řízení před soudem prvního stupně však bylo prokázáno, že dodržení speciální formy (přítomnosti dvou svědků) nebylo u zůstavitelky zapotřebí, neboť zůstavitelka nebyla nevidomá a i když prakticky neviděla na jedno oko, s brýlemi, které běžně používala, byla schopna text závěti, s nímž byla předtím rovněž seznámena notářkou sepisující závěť, přečíst. Na tomto závěru nemohou nic změnit žalobci opakovaně vyslovované pochybnosti o tom, zda měla v okamžiku sepisu závěti zůstavitelka nasazeny brýle, jaké bylo v daném místě a čase osvětlení, zda běžně četla noviny či nikoli apod. Podstatná je schopnost zůstavitelky text závěti přečíst a její prohlášení před sepisující notářkou, že tak skutečně učinila. Tato schopnost zůstavitelky byla prokázána řadou soudem provedených důkazů, včetně dvou znaleckých posudků z oboru očního lékařství.
Duševní porucha se podle moderních medicínských názorů vymezuje jako zřetelná odchylka od stavu duševního zdraví a rovnováhy, kterým se rozumí stav úplné a sociální pohody, jako výslednice vnitřních (genetických) a vnějších (psychosociálních a enviromentálních) faktorů. Duševní porucha může být způsobena rozdílnými příčinami, a to samotnou duševní chorobou nebo jinou nemocí, která má takovou poruchu za následek, anebo může být vyvolána požitím návykových látek, např. alkoholu nebo omamných látek. Duševní porucha, která je příčinou nepříčetnosti, může být přechodná a krátkodobá, a to od několika vteřin (např. porucha vědomí u řidiče auta, jako příčina dopravní nehody, při níž dojde k ublížení na zdraví) či minut (např. epileptický záchvat, v rámci něhož dojde k ublížení na zdraví osobě poskytující pomoc nemocnému), ale může být také dlouhotrvající nebo trvalá (např. schizofrenie či mentální retardace). Z hlediska tohoto chápání je duševní poruchou nejenom duševní choroba, ale i krátkodobá porucha psychických funkcí, hluboká porucha vědomí, slabomyslnost a jakákoli jiná těžká duševní odchylka, jestliže měla za následek ztrátu nebo zmenšení rozpoznávacích či ovládacích schopností (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3061/2012).
Je nesprávné zaujímat závěr o neplatnosti právního úkonu již nežijící osoby z důvodu, že tato osoba učinila právní úkon v duševní poruše, která ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou, na základě pravděpodobnosti. Výsledek důkazní verifikace všech v úvahu přicházejících právně relevantních důkazních prostředků, resp. důkazů, které byly v řízení navrženy, případně které jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu, musí z hlediska naplnění podmínek pro aplikaci § 38 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 představovat nikoliv možný či pravděpodobně možný skutkový stav, nýbrž musí bezpečně představovat zjištěný skutkový stav bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti, jejž bude (pro totožnost zjištěných skutečností na straně jedné a skutečností předvídaných v hypotéze daného ustanovení na straně druhé) podřaditelný pod uvedené hmotněprávní pravidlo (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1560/2011).
