Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3159/2010, ze dne 30. 11. 2012:
Přestože právní teorie dříve zastávala názor, že nesplnění jen některé z předepsaných náležitostí má za následek, že listinu sepsanou notářem nelze považovat za listinu veřejnou, postupně se prosazuje méně rigorózní výklad. Ten vychází ze závěru, že absentuje-li v notářské listině náležitost, která je jen málo významná, může se – s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu – přesto jednat o listinu veřejnou (srov. právní názor vyjádřený in Bílek, P.; Fiala, R., Jindřich, M.; Wawerka, K. a kol.: Notářský řád a řízení o dědictví, komentář, 4. vydání 2010, C.H. Beck, str. 50).
Podobně judikatura soudů již dříve dospěla k závěru, že náležitosti notářských listin jsou z hlediska kvality různě závažné. Pouze v případě, že by chyběly takové náležitosti, bez nichž by nebylo možno individualizovat notářský zápis, účastníky nebo další osoby zúčastněné na úkonu, nebo takové náležitosti, které jsou nezbytnou součástí notářského zápisu, bylo by nutno dojít k závěru, že písemnost nelze považovat za notářský zápis, a tedy za veřejnou listinu (srov. právní názor vyjádřený v rozsudku bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze 30. 4. 1976, sp. zn. 4 Cz 34/76, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61, ročník 1977; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 2008, sp. zn. 21 Cdo 4566/2007).
když dovolatelům je nutno dát za pravdu, že obecnou praxí je, že notář sám podepisuje notářský zápis až poté, co jej podepíší všechny ostatní zúčastněné osoby, a že postup zvolený notářkou JUDr. E. J. v dané věci ohledně pořadí podpisů nebyl správný, nelze pouze ze skutečnosti, že notářka podepsala notářský zápis ze dne 26. 4. 1996 jako první, tj. před zůstavitelem, dovodit nedostatek formy tohoto notářského zápisu a tudíž neplatnost v něm obsaženého právního úkonu (závěti), jestliže jinak předmětný notářský zápis splňuje všechny náležitosti vyjmenované v § 63 not. ř.
Jak bylo výše uvedeno je třeba rozlišovat mezi jednotlivými náležitostmi notářského zápisu. Již z povahy věci je zřejmé, že, jsou-li splněny všechny náležitosti notářského zápisu vyjmenované v § 63 not.ř., nemůže (pouze) okolnost, že notář podepsal notářský zápis před účastníkem – za situace, kdy podpis jediného účastníka notářského zápisu (zůstavitele) následoval bezprostředně po podpisu notářky a zůstavitel se na listinu podepisoval v přítomnosti této notářky – způsobovat neplatnost notářského zápisu. Opačný výklad by byl příliš formalistický a v rozporu s jednoznačně projevenou vůlí zůstavitele.
