Podpis notářského zápisu notářem před podpisem zůstavitele

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3159/2010, ze dne 30. 11. 2012: Přestože právní teorie dříve zastávala názor, že nesplnění jen některé z předepsaných náležitostí má za následek, že listinu sepsanou notářem nelze považovat za listinu veřejnou, postupně se prosazuje méně rigorózní výklad. Ten vychází ze závěru, že absentuje-li v notářské listině náležitost, která […]

Závěť němého účastníka pořizované formou notářského zápisu

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2505/2011, ze dne 25. 2. 2013: Jsou-li přibíráni svědci úkonu, popřípadě důvěrník, notář uvede do notářského zápisu důvod jejich účasti, tedy, že účastník nemůže číst nebo psát (srov. § 68 odst. 4 not.ř.). Svědkové úkonu nemusí být účastni celému jednání o obsahu notářského zápisu. Vždy však musí být […]

Přítomnost dědice u sepisu závěti formou notářského zápisu

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1557/2015, ze dne 6. 5. 2016: Přestože právní teorie dříve zastávala názor, že nesplnění jen některé z předepsaných náležitostí má za následek, že listinu sepsanou notářem nelze považovat za listinu veřejnou, postupně se prosazuje méně rigorózní výklad. Ten vychází ze závěru, že není-li v notářské listině obsažena náležitost, […]

K náležitostem závěti sepsané notářským zápisem – identifikaci přítomných osob

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1717/2016, ze dne 1. 12. 2016: Pro závěť zřízenou formou notářského zápisu ustanovení § 476d odst. 1 obč. zák. žádné zvláštní náležitosti nepožaduje a postačí tedy k její platnosti, že je sepsána notářským zápisem o právním úkonu, který nemá vady, pro něž by byl neplatný z hlediska ustanovení […]

Notářský zápis se dvěma svědky v případě zůstavitele, který umí číst jen na jedno oko s brýlemi

Rozsudek Krajského soudu v Plzni sp. zn.  11 Co 291/2021, ze dne 8. 3. 2022: Závěť pořízená ve formě notářského zápisu je veřejnou listinou, proto ten, kdo popírá právní úkon obsažený v notářském zápisu, musí u soudu prokázat opak. Notářský zápis o závěti poskytuje spolehlivý důkaz o osobě pořizovatele a o době jejího zřízení. V […]

Zpřísněné požadavky na allografní závěť u osob, které nemohou číst nebo psát

Usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 134/99, ze dne 22. 9. 1999: Allografní závěť byla znovu zavedena do občanského zákoníku novelou s účinností od 1. 1. 1992. Jejím připuštěním byla však zpřísněna forma závěti, aby nedocházelo k budoucím sporům. Nedostatek této formy má potom za následek neplatnost závěti, kdy může, jako v projednávaném případě, […]

Nepřetržitá přítomnost svědků u allografní závěti

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 164/2004, ze dne 4. 5. 2004: Zvláštní povaha úkonu závěti učiněné ve smyslu ustanovení § 476c obč. zák., vyplývající z oslabené pozice zůstavitele při pořizování takové závěti, vyžaduje, aby všichni tři svědkové úkonu, včetně pisatele a předčitatele, nejsou-li též svědky, byli současně a nepřetržitě přítomni při celém úkonu […]

Částečná neplatnost allografní závěti

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1765/2004, ze dne 22. 9. 2004: Pokud by některý ze svědků allografní závěti pořízené ve smyslu ustanovení § 476c obč. zák. nesplňoval podmínky vymezené ustanoveními § 476e a § 476f obč. zák., byla by uvedená závěť neplatná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 4. 1997, sp. […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek