Ústní závěť, závěť s úlevami, infarkt

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2941/2019, ze dne 20. 11. 2019: V dané věci Nejvyšší soud České republiky, jako soud dovolací, shledal dovolání žalobce za nepřípustné, neboť řešení otázky předpokladů pro pořízení ústní závěti zůstavitelem podle ustanovení § 1542 o.z. (na které záviselo rozhodnutí o žalobě) odvolacím soudem je v souladu s dosavadní […]

Pasivní legitimace v případě sporu o dědické právo

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4332/2017, ze dne 11. 7. 2018: Pokud odvolací soud ze zjištění dalších osob, jimž svědčí dědické právo po zůstaviteli, dovodil i nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalované, když nejsou tyto osoby účastníky tohoto řízení o žalobě, tento závěr dovolací soud nepovažuje za správný. Podle soudní judikatury sice […]

Závěť napsanou na počítači nelze považovat za závěť napsanou vlastní rukou

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3641/2021, ze dne 4. 1. 2022: Závěť je jednostranný neadresný odvolatelný právní úkon (nyní právní jednání), kterým zůstavitel (fyzická osoba) činí pro případ své smrti pořízení o svém majetku. Při zřízení závěti musí zůstavitel dbát všech náležitostí, které zákon vyžaduje pro platnost jakéhokoliv právního úkonu (jednání) obecně, a […]

Neplatnost závěti z důvodu duševní poruchy

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3128/2022, ze dne 20. 12. 2022: K závěru o neplatnosti právního úkonu (závěti) učiněného v duševní poruše přitom není třeba, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly zcela vymizelé, ale postačí, byly-li podstatně sníženy (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. 21 […]

Mezinárodní prvek v pozůstalostním řízení

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 15/2014, ze dne 18. 6. 2015: Podle ustanovení § 1 zákona č. 97/1963 Sb. je účelem tohoto zákona stanovit, kterým právním řádem se řídí občanskoprávní, rodinné, pracovní a jiné podobné vztahy s mezinárodním prvkem, upravit právní postavení cizinců, jakož i stanovit postup československých justičních orgánů při úpravě těchto […]

Odpovědnost advokáta za škodu způsobenou neplatně sepsanou závětí

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 4928/2017, ze dne 20. 12. 2017: Žalobkyně se domáhala náhrady škody, jež jí měla vzniknout tím, že žalovaný jako advokát pochybil při sepisu závěti a listiny o vydědění, a způsobil tak jejich neplatnost. Žalobkyně se proto nestala dědičkou svého bratra, jehož veškerý majetek připadl jeho dceři jako jediné […]

Právo na odkaz nemůže při rozdělení pozůstalosti zvýšit dědický podíl dědice, který je současně i odkazovníkem.

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 750/2021, ze dne 28. 7. 2021:  Dovolatel V. L. v dovolání požadoval, aby při rozdělení pozůstalosti byl o v závěti uvedené částky 100.000,- Kč a 120.000,- Kč zvýšen jeho dědický podíl, když prostřednictvím výkladu závěti podle ustanovení § 1494 odst. 2 o.z. dovozuje, že tyto částky zůstavitel mínil […]

U allografní závěti není třeba hodnotit pravost podpisu zůstavitele znalcem

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1612/2022, ze dne 25. 7. 2022: Nadto z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu plyne, že u allografní závěti není třeba hodnotit pravost podpisu zůstavitele znalcem. Je totiž úkolem svědků závěti, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, potvrdit totožnost zůstavitele jako osoby, jež závěť pořídila. Obdobně jako allografní závěť pořízená […]

Podmíněná a nevážně míněná závěť

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 4072/2019, ze dne 7. 4. 2020: Z obsahu spisu vyplývá, že mezi účastníky řízení o pozůstalosti vznikl spor o to, zda listina napsaná a podepsaná zůstavitelem, datovaná 3.7.1991, označená jako závěť, je platným právním úkonem (jednáním) zůstavitele. Závisí-li vyřešení sporu o dědické právo na právním posouzení pouze takových […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek