Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 89/2015, ze dne 18. 4. 2017: Z ustanovení § 2009 odst. 2 o. z., jak již bylo řečeno, vyplývá, že se i v poměrech nového občanského zákoníku nadále uplatní závěr, podle nějž právo na náhradu nemajetkové újmy ve formě konstatování porušení práva, omluvy či relutární satisfakce smrtí poškozeného […]
Ztráta způsobilosti povinného být účastníkem řízení z důvodu absence právních nástupců
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3022/2017, ze dne 12. 12. 2017: V dalším řízení se exekuční soud bude zabývat tvrzeními oprávněného o existenci pohledávky povinného, která v dědictví projednána nebyla. Dospěje-li k závěru, že tvrzený majetek neexistuje, exekuci podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastaví z důvodu ztráty způsobilosti […]
Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup – opomenutí dědice
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 848/2022, ze dne 18. 5. 2022: Takto soudy rozhodly o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč a náhrady škody ve výši 2 090 681 Kč, které jí měly vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu žalované spočívajícího v tom, že v Centrální […]
Odpovědnost dědic za dluhy
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4163/2015, ze dne 29. 3. 2016: Je-li předmětem sporu dluh zůstavitele (pasivum dědictví), tj. vystupují-li dědici na straně žalované, uplatní se shora uvedený názor jen do té doby, dokud není dědické řízení pravomocně skončeno a dokud tedy není známo, kdo a v jakém poměru majetek z dědictví nabyl. […]
Dohodu o vypořádání dědictví je totiž možné uzavřít jen před soudním komisařem nebo před soudem
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2399/2015, ze dne 29. 6. 2017: Z pohledu shora uvedených judikatorních závěrů je správný závěr odvolacího soudu, že dohoda, kterou uzavřeli žalobkyně, žalovaná a M. S. dne 5. 10. 2010, a jež nebyla schválena soudem v dědickém řízení, je neplatným právním úkonem, neboť obchází zákon (§ 482 obč. […]
Relativní bezúčinnost odmítnutí dědictví
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2332/2018, ze dne 13. 12. 2018: Vyvolalo-li právní jednání (opomenutí) dlužníka, jehož neúčinnosti se věřitel domáhá, následky až po 31. 12. 2013, posuzuje se otázka, zda a popřípadě za jakých podmínek jde o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského […]
Odúmrť státu a likvidace dědictví
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1509/2020, ze dne 17. 6. 2020: V poměrech posuzované věci je nutné dovodit, že dovolatelka vlastnické právo k majetku zůstavitele nabyla nikoli v důsledku univerzální sukcese, ale rozhodnutím státního orgánu ve smyslu § 132 obč. zák., tudíž není podle § 107 odst. 2 o. s. ř. procesní nástupkyní […]
Hrazení dluhů zůstavitele nedošlo-li ke konvokaci věřitelů
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3942/2014, ze dne 22. 6. 2016: Nedošlo-li ke konvokaci věřitelů podle ustanovení § 175n o. s. ř., ani k dohodě mezi dědicem a věřiteli o přenechání dědictví k úhradě dluhů ve smyslu § 471 odst. 1 obč. zák. a nebyla ani nařízena likvidace dědictví, řídí se povinnost dědice […]
Fyzická osoba nemůže být členem více domácností
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2675/2015, ze dne 2. 9. 2015: Rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska aplikace a interpretace ustanovení § 115 a § 475 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (účinného do 31.12.2013) – zejména ohledně závěrů o tom, že fyzická osoba nemůže být členem […]
Umístění podpisu na závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5591/2015, ze dne 26. 10. 2016: V projednávané věci bylo pro rozhodnutí soudů významné (mimo jiné) vyřešení právní otázky umístění podpisu zůstavitelky na prosté allografní závěti dle ustanovení § 1534 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“; srov. § 3069 o.z.). Vzhledem k tomu, že posouzení […]