Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 222/2019, ze dne 28. 1. 2020: Pro rozhodnutí soudů o výši dědických podílů V. A. a R. M., jako dědiců podle zákonné posloupnosti v první třídě dědiců, bylo mimo jiné významné posouzení, zda lze na dědický podíl započíst to, co dědic od zůstavitele bezplatně obdržel dříve než v […]
Zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5543/2015, ze dne 15. 9. 2016: O zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy může jít pouze v případě jednání, jímž se dědic snaží vyvolat uspořádání dědické posloupnosti v rozporu s vůlí zůstavitele.
Životní pojištění, obmyšlený a odúmrť
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1144/2016, ze dne 30. 3. 2017: Za dědice pojištěného ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ve znění do 31.12.2013), se nepovažuje stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť podle ustanovení § 462 obč. zák. Pojistné plnění ze smlouvy o […]
Stát nabývá odúmrť ke dni smrti zůstavitele
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2517/2018, ze dne 5. 12. 2018: Dovolání žalobce je přípustné, jelikož se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury při posuzování otázky, k jakému okamžiku nabývá stát dědictví na základě tzv. odúmrti. Nejvyšší soud totiž dlouhodobě zdůrazňuje, že také ve vztahu k dědictví, jež podle § 462 obč. zák. […]
Odpovědnost státu za dluhy v případě nabytí majetku, který se nepodařilo zpeněžit v rámci likvidace pozůstalosti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4639/2016, ze dne 21. 3. 2017: Za tohoto stavu věci závisí napadený rozsudek odvolacího soudu mimo jiné na vyřešení právní otázky, zda stát, jemuž připadl majetek zůstavitele, který se nepodařilo zpeněžit v rámci likvidace dědictví, odpovídá za dluhy související s tímto majetkem vzniklé v době od smrti zůstavitele […]
Osvobození od dluhů v oddlužení se nevztahuje na dluhy, které dlužník zdědil po tomto osvobození
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2982/2021, ze dne 27. 4. 2022: Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 24. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010, uveřejněném pod číslem 63/2011 Sb. rozh. obč., vysvětlil, že rozhodnutí vydané podle ustanovení § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, jímž insolvenční soud osvobodí dlužníka od placení pohledávek […]
Státní příspěvková organizace jako dědic
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1003/2016, ze dne 20. 2. 2017: Za tohoto skutkového stavu bylo v posuzované věci pro rozhodnutí soudů významné vyřešení právní otázky, zda státní příspěvková organizace může být dědicem ze závěti. Protože tato otázka hmotného práva v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, […]
Dohoda o vypořádání dědictví ohledně dluhů není účinná vůči věřitelům
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2076/2014, ze dne 25. 6. 2014: Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 17. února 2005, sp. zn. 32 Odo 246/2003 (jenž je veřejnosti k dispozici na jeho webových stránkách a na nějž správně odkázal soud prvního stupně), dovodil, že dohoda o vypořádání dědictví upravuje jen právní vztahy […]
Slabší dědické právo tzv. spolužijící osoby oproti státu v případě odúmrti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1572/2018, ze dne 7. 11. 2018: Odvolací soud správně dovodil, že při úvaze, čí dědické právo se v projednávané věci jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, není podstatné, že účastník 1) dovozuje své dědické právo ze zákonné dědické posloupnosti (ve třetí třídě dědiců), zatímco dědění účastnice […]
Nová skutečnost zakládající změnu spornosti zařazení majetku do aktiv dědictví
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1473/2015, ze dne 9. 2. 2016: Sporností aktiv nebo pasiv dědictví ve smyslu ustanovení § 175k odst. 3 OSŘ se v ustálené judikatuře soudů rozumí rozdílná (rozporná) tvrzení účastníků řízení o dědictví o skutečnostech, které jsou rozhodné pro posouzení (pro právní závěr), zda věc, právo nebo jiná majetková […]
