Podmínky pro zařazení aktiv do pozůstalosti

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3977/2019, ze dne 31. 3. 2020: Do aktiv dědictví lze zařadit jen ty majetkové hodnoty zůstavitele, které prokazatelně existovaly v době jeho smrti a byly v jeho vlastnictví (k tomu srov. například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 26.8.1969, sp. zn. 4 Cz 60/69, uveřejněné ve Sbírce soudních […]

Vypořádání SJM v pozůstalostním řízení v případě, že manžel je jediným dědicem zůstavitele

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1174/2022, ze dne 22. 9. 2022: V projednávané věci bylo pro rozhodnutí soudů významné vyřešení právní otázky, jakým způsobem lze v řízení o dědictví přihlédnout k majetku (a dluhům), který měl zůstavitel ve společném jmění manželů, jestliže společné jmění manželů zaniklo za života zůstavitele a nebylo před smrtí […]

Zařazení majetku do aktiv pozůstalosti nezakládá právní titul dědicům k takovému majetku

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 646/2015, ze dne 23. 9. 2015: Jak totiž uzavřel Nejvyšší soud v usnesení ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 29 Cdo 5295/2008, zařazení pohledávky mezi aktiva dědictví bez dalšího neimplikuje její existenci. Jinými slovy, pouhá skutečnost, že (tvrzený) nárok na vznik členství byl předmětem dohody o vypořádání […]

Právo na užitky z dědictví v případě státu jako nepravého dědice

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4101/2014, ze dne 7. 8. 2015: V projednávané věci bylo pro rozhodnutí soudů významné mimo jiné vyřešení právní otázky, zda, popřípadě za jakých předpokladů má ten, kdo nabyl dědictví (stát, kterému dědictví připadlo jako tzv. odúmrť), právo na užitky dědictví, bylo-li po projednání dědictví zjištěno, že oprávněným dědicem […]

Při rozhodnutí o procesním nástupnictví na straně žalovaného je třeba přihlížet k míře odpovědnosti dědiců za dluhy zůstavitele

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 736/2017, ze dne 30. 5. 2018: V projednávané věci při rozhodování o tom, s kým bude dále v řízení pokračováno místo zemřelého žalovaného J. Ř., odvolací soud vycházel z výsledku řízení o dědictví po J. Ř., které bylo pravomocně skončeno usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 18.6.2012, […]

Odporovatelnost dohody o vypořádání dědictví a postižení tzv. náhradové pohledávky

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 417/2015, ze dne 26. 11. 2015: V rozhodovací praxi soudů byl již dříve přijat závěr, že věřitel může s úspěchem odporovat dohodě o vypořádání dědictví schválené pravomocným usnesením o dědictví, kterou dlužník (jako dědic) uzavřel v úmyslu zkrátit své věřitele, jsou-li pro vyslovení odporovatelnosti splněny všechny předpoklady uvedené […]

Okruh účastníků dědického řízení se může opětovně změnit, i když bylo již rozhodnuto ve sporu o dědickém právu

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3491/2016, ze dne 25. 4. 2018: Judikatura již dříve dovodila, že usnesení vydané podle ustanovení § 175k odst. 2 OSŘ nepředstavuje konečné řešení dědického práva [o něm může být rozhodnuto jen v usnesení o dědictví (§ 175q OSŘ)], i rozsudek o sporném dědickém právu, vydaný po odkazu podle […]

Dědic, o kterém není pochyb

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 162/2019, ze dne 29. 5. 2019: Z označeného rozhodnutí se podává, že: Dědicem zůstavitele se rozumí ten, komu soud v usnesení o dědictví (vydaném podle ustanovení § 175q odst. 1 o. s. ř.) potvrdil nabytí dědictví jako jedinému dědici nebo nabytí dědictví podle dědických podílů, popřípadě kdo byl […]

Nerozlučné postavení dědiců v případě žaloby k majetku, který nebyl projednán v pozůstalostním řízení

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3493/2021, ze dne 14. 12. 2021: Uvedený „zvláštní“ vztah dědiců k zůstavitelově majetku má mimo jiné za následek, že až do vypořádání dědiců pravomocným usnesením soudu jsou dědici považováni za vlastníky celého majetku patřícího do dědictví (všech věcí a majetkových práv zůstavitele) a že z právních úkonů, týkajících […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek