Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2882/2022, ze dne 22. 11. 2022: Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu (§ 1485 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3757/2014, ze dne 22. 4. 2015: Nejvyšší soud již např. v rozsudku ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. 25 Cdo 36/2004, publikovaném též v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 3433, sv. 33, uvedl, že chybné posouzení podmínek účastenství v dědickém řízení mající za následek, […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1976/2016, ze dne 28. 6. 2017: V daném případě byla půjčka poskytnuta ze SJM žalobce a jeho manželky, která zemřela dne 4. 4. 2012. Protože žádný z účastníků dědického řízení nezařadil pohledávku z půjčky jako majetkovou hodnotu náležející do společného jmění žalobce a zůstavitelky (a ani jinak nevyšla […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1976/2016, ze dne 28. 6. 2017: V usnesení ze dne 10. 5. 2005, sp. zn. 30 Cdo 681/2004, pak Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil právní názor, podle něhož předmětem vypořádání SJM (jež zaniklo úmrtím jednoho z manželů), které bylo zúženo smlouvou uzavřenou jejími účastníky ve smyslu § 143a […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1798/2015, ze dne 17. 12. 2015: Od sporu o dědické právo je třeba důsledně odlišovat situaci, kdy je nepochybné, kdo je zůstavitelovým dědicem, avšak je tu sporné, jaký (jak vysoký) mají dědický podíl. Zatímco spor o dědické právo se řeší postupem podle ustanovení § 175k odst.1 nebo 2 […]

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 4 VSPH 671/2017, ze dne 4. 5. 2017: Nedošlo-li k odloučení pozůstalosti (§ 1709 o. z.) a je-li do soupisu majetkové podstaty (§ 205 IZ) zapsán majetek, který nabyl dlužník z dědictví, může věřitel pohledávky, která má původ v dluhu zůstavitele, k jehož zaplacení je nyní povinen dlužník, […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3782/2020, ze dne 28. 4. 2022: Dědické právo ve smyslu § 1475 o. z., jež dědici vzniká smrtí zůstavitele (§ 1479 o. z.), není právem na pozůstalost bez dalšího. Dědické právo je jen titulem k nabytí pozůstalosti, neboť zůstavitelovým dědicem se stává a dědictví nabývá jen ten, o […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 132/2022, ze dne 23. 8. 2022: Ten, kdo tvrdí, že určitý majetek nepatří do likvidační podstaty, neboť to nepřipouští jeho právo k majetku, se může žalobou domáhat vyloučení označeného majetku z likvidační podstaty (§ 224 odst. 1 z. ř. s.). Žaloba se podává proti likvidačnímu správci ve lhůtě […]

Rozsudek Krajského soudu v Plzni sp. zn. 64 Co 132/2017, ze dne 30. 5. 2017: Měl-li věřitel objektivní možnost se dozvědět o osobách dědiců, aby svoji pohledávku mohl přihlásit v insolvenčním řízení v přihlašovací lhůtě jako pohledávku podmíněnou tím, zda v dědickém řízení bude rozhodnuto, že dluhy z nich plynoucí přecházejí na dlužníka, pak nemůže […]

Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 91 Co 360/2021, ze dne 12. 1. 2022: Přestože podle § 1479 věty první vzniká dědické právo smrtí zůstavitele, je třeba zohlednit skutečnost, že dědictví po zůstaviteli nabývá jen ten dědic, jemuž je usnesením soudu nabytí dědictví pravomocně potvrzeno (zásada úřední ingerence). Dědické právo (nově definované jako právo […]