Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 72 Co 350/2021, ze dne 19. 1. 2022: Zanechal-li zůstavitel více dědiců, nebylo-li dědictví mezi nimi vypořádáno ohledně věci, o kterou jde v občanském soudním řízení vedeném s jinou osobou (osobou, která není zůstavitelovým dědicem), a byla-li příčinou tohoto stavu skutečnost, že v dědickém řízení (popřípadě v původním […]

Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 133/2022, ze dne 13. 9. 2022: Pojem pasiva pozůstalosti (dle § 171 odst. 2 z. ř. s.) je přitom širší než pojem dluhy zůstavitele (dle § 1706 o. z.), Zahrnuje kromě dluhů zůstavitele, které měl v době smrti, i dluhy, které mají původ v právních skutečnostech, […]

Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 133/2022, ze dne 13. 9. 2022: Soud prvního stupně správně konstatoval, že podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 stát již nemá možnost navrhnout likvidaci v případě nepředluženého dědictví, neboť předlužení majetku zůstavitele je jedním z předpokladů, které pro nařízení likvidace dle § 195 z. ř. s. musí být splněny kumulativně.

Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 133/2022, ze dne 13. 9. 2022: Na příslušenství dluhů přirostlé po smrti zůstavitele se nevztahuje limitace § 1706 o. z., dle kterého uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. Nejedná se totiž o dluhy zůstavitele, i když i tyto dluhy spadají do pasiv pozůstalosti. Takový závěr […]

Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 133/2022, ze dne 13. 9. 2022: Soud prvního stupně učinil nesprávný právní závěr, že žalovaná nabyla dědictví až k okamžiku určenému dle § 13 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, tedy dnem [datum], kdy bylo usnesením […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4148/2019, ze dne 19. 2. 2020: I v poměrech ObčZ je dědictví představováno souhrnem všech práv a povinností způsobilých být předmětem dědění, aniž by dědické nástupnictví k nim bylo závislé na vědomosti dědice o tom, o jaká práva a povinnosti jde. Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele. V období […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 382/2020-II., ze dne 23. 12. 2021: Účastníky řízení při dodatečném projednání dědictví (dnes řízení o dodatečném projednání pozůstalosti) jsou jen ti dědici, kteří jimi byli v původním řízení, popřípadě jejich právní nástupci; to platí rovněž tehdy, vyšlo-li při tzv. dodatečném řízení o dědictví (řízení o dodatečném projednání pozůstalosti) najevo, že některému z dědiců, […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 382/2020-II., ze dne 23. 12. 2021: Je-li vydání předmětu úschovy spojeno se sporem účastníků o tom, zda předmět úschovy náleží do dědictví po zůstaviteli, je žaloba o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy, obdobně jako žaloba na určení, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem věci, též právním prostředkem […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2552/2021, ze dne 26. 10. 2021: Napadá-li dovolatelka závěr odvolacího soudu o tom, že původní žalobkyní a) [zemřelou po zahájení řízení] povolaný správce pozůstalosti je jejím procesním nástupcem, se kterým lze v řízení pokračovat, a tudíž jsou splněny předpoklady k rozhodnutí podle § 107 odst. 1 a 2 […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2335/2021, ze dne 31. 8. 2021: Činnost správce pozůstalosti vedoucí k dovršení přiznaného restitučního nároku je činností naplňující prostou správu podle ustanovení § 1405 o. z. (činit vše, co je nutné k zachování spravovaného majetku), tak, aby nedošlo ke zhoršení stavu přiznaného restitučního nároku zejména tím, že se […]