Rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově sp. zn. 5 C 171/2021, ze dne 31. 1. 2022: Podle § 485 odst. 1 o.z., zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1820/99, ze dne 10. 11. 1999: Určení, že věc (movitá nebo nemovitá) patří do dědictví po zůstaviteli (zda ji zůstavitel vlastnil v den své smrti), je oprávněn (věcně legitimován) požadovat jen ten, jehož práv nebo povinností (jeho právní sféry) se takové určení týká. Takovou osobou může být jen […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1689/99, ze dne 30. 5. 2000: V posuzovaném případě žalobkyně tvrdila, že žila se zůstavitelem po dobu 12 let před jeho smrtí ve společné domácnosti. Žalovaná potvrdila, že žalobkyně a zůstavitel se znali (např. uvedla, že žalobkyně zůstavitele navštěvovala během jeho hospitalizace v sanatoriu na Pleši), namítala však, […]

Usnesení Nejvyšší soud sp. zn. 21 Cdo 132/2001, ze dne 12. 12. 2001: Podle § 175b věty první OSŘ jsou účastníky řízení o dědictví ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici, a není-li takových osob, stát. Účastenství v dědickém řízení odráží hmotné dědické právo a směřuje k tomu, aby byla […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 29/2008, ze dne 26. 8. 2008: Podle ustanovení § 474 odst. 1 obč. zák., nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel, zůstavitelovi rodiče a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2013/2009, ze dne 24. 3. 2010: Z obsahu spisu vyplývá, že Z. B., zemřelý, (dále též jen „zůstavitel“), byl svobodný, bezdětný, rodiče i prarodiče předemřeli, sourozence neměl, zemřel bez sepsání závěti. Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 13.1.2004, č.j. 26 D 350/2003-29, uložil I. Š. (žalobkyně), […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1130/2009, ze dne 15. 4. 2010: Z hlediska závěru odvolacího soudu o povaze soužití žalobkyně se zůstavitelem L. M., zemřelým dne 3.8.2005, tj. z hlediska aplikace i interpretace ustanovení § 115 a § 475 odst. 1 obč.zák. je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3233/2009, ze dne 27. 10. 2010: Společnou domácností ve smyslu ustanovení § 115 a 474 odst. 1 se rozumí soužití dvou nebo více fyzických osob, které spolu žijí trvale a které společně uhrazují náklady na své potřeby. Společná domácnost zpravidla předpokládá společné bydlení v jednom nebo více bytech […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 118/2010, ze dne 24. 11. 2010: Z hlediska závěru odvolacího soudu o povaze soužití žalované se zůstavitelem R. K., zemřelým dne 17.10.2004, tj. z hlediska aplikace i interpretace ustanovení § 115 a § 475 odst. 1 obč. zák., je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s ustálenou judikaturou soudů […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2956/2010, ze dne 30. 8. 2012: Odvolací soud – jak dále vyplývá z napadeného rozsudku – důkazy zhodnotil způsobem vyplývajícím z ustanovení § 132 o.s.ř. a v odůvodnění svého rozsudku vysvětlil, jakými úvahami se při hodnocení výsledků dokazování řídil [že jsou zde elementární rozpory ve výpovědích žalobkyně a) […]