Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. Rv II 315/43, ze dne 2. 11. 1943: Ten, kdo zfalšoval nebo podvrhl testament až po smrti zůstavitele, ale před tím, než se sám přihlásil k dědictví, nenabývá dědictví a nastavší delace uhasne.

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3074/2015, ze dne 22. 6. 2016: Podle ustálené judikatury soudů pro závěr o dědické nezpůsobilosti není rozhodné, zda pachatel byl za úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům odsouzen či nikoli; případně, zda zanikla možnost trestního postihu v důsledku smrti pachatele, promlčení, amnestie, udělení milosti. […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5543/2015, ze dne 15. 9. 2016: V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyni nadále svědčí dědické právo ze závěti ze dne 8. 1. 2008, jíž byla ustanovena dědičkou „vybavení domu v M. A. včetně osobních svršků“ a „úspor uložených na výherních vkladních knížkách České spořitelny“, neboť […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5238/2017-II, ze dne 29. 6. 2018: Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o.z.). Neni-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5189/2017, ze dne 9. 8. 2018: Pojem „zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy“ není v občanském zákoníku definován, přičemž na jeho vymezení závisí posouzení žalobkyní namítané dědické nezpůsobilosti žalovaného. V souladu s právní teorií je třeba projevem poslední vůle zůstavitele rozumět zůstavitelovy úkony směřující ke stanovení okruhu […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5851/2017, ze dne 26. 9. 2018: V posuzovaném případě mezi účastníky řízení sice vznikl spor o dědické právo, když každý dovozuje své dědické právo z odlišných závětí, nicméně je nutné (jak správně učinil soud prvního stupně, jehož rozhodnutí potvrdil i odvolací soud) přihlédnout k okolnosti, že současně probíhá […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 754/2018, ze dne 15. 10. 2018: Dosavadní judikaturní praxe přitom vychází ze závěru, že zákonodárce neupravil v o.z. pro dědickou nezpůsobilost obdobnou výjimku jako pro pořízení pro případ smrti, smlouvy o zřeknutí se dědictví a prohlášení o vydědění, což vždy pro konkrétní věc a soudem posuzované chování vůči […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 614/2019, ze dne 23. 4. 2019: Má-li být prominutí činu výslovné, je (mimo jiné) nezbytné, aby zůstavitel o spáchaném činu věděl. Z uvedeného bez jakékoliv pochybnosti vyplývá, že čin povahy úmyslného trestného činu, spáchaný proti zůstaviteli nebo některé z osob taxativně vypočtených v ustanovení § 1481 o.z., způsobuje […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 4761/2018-II, ze dne 28. 5. 2019: Z důvodu dědické nezpůsobilosti nastupuje při dědění ze závěti náhradní dědic, jestliže jej zůstavitel povolal; při dědění podle dědické smlouvy může nastoupit náhradník, jestliže se na tom smluvní strany dohodly. Nebyl-li zůstavitelem povolán náhradní dědic, přiroste uvolněný podíl z dědění vyloučeného závětního […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 106/2021-II., ze dne 16. 6. 2021: Nejvyšší soud (jako soud dovolací) dospěl k závěru, že pozůstalostní soud je sice vázán pravomocným rozsudkem soudu v trestním řízení, avšak pouze do té míry, že pozůstalý syn spáchal úmyslný trestný čin a že se jednalo o trestný čin účasti na sebevraždě […]