Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2939/2009, ze dne 26. 1. 2011: Otázkou, jaká práva a povinnosti přecházejí na stát, jemuž dědictví připadlo na základě odúmrti (§ 462 obč. zák.), byl-li zůstavitel (výlučným) členem bytového družstva a (výlučným) nájemcem družstevního bytu, se zabýval Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněném pod číslem 9/2011 Sbírky soudních […]

Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 316/2008, ze dne 9. 2. 2011: Odúmrť nepředstavuje případ, kdy by si stát „přisvojoval“ zůstavitelův majetek, který nenabyl žádný dědic (obdobně jako by šlo např. o opuštěné věci). Odúmrť je tradičně považována za jednu z forem universální sukcese; vyplývá z toho především, […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 606/2010, ze dne 23. 3. 2011: Stát, jemuž připadlo dědictví jako odúmrť, odpovídá za zůstavitelovy dluhy a za přiměřené náklady jeho pohřbu stejně jako dědic (§ 472 odst. 1 občanského zákoníku). Kdyby stát měl – jak uvádí žalovaný – mít místo členského podílu nárok na „vypořádací podíl ve […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 723/2010, ze dne 28. 3. 2012: Posouzení, zda došlo k přechodu zůstavitelova členství v bytovém družstvu a nájmu družstevního bytu, není na místě rozlišovat podle toho, jaký byl výsledek projednání dědictví. Nejvyšší soud proto již dříve dospěl k závěru, že zůstavitelovo členství v bytovém družstvu a nájem družstevního […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1796/2014, ze dne 15. 4. 2015: Ten, kdo nabyl při zpeněžení majetku zůstavitele provedeném podle ustanovení § 175u odst. 1 OSŘ jeho věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, se tím nestal zůstavitelovým dědicem, a stát, jemuž připadl „nezpeněžitelný“ majetek zůstavitele, tím nenabyl jeho věci, práva a jiné majetkové […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5366/2016, ze dne 26. 3. 2018: Vzhledem k tomu, že zůstavitelka zemřela dne 28. 5. 2005 (a žalobce se domáhá „vydání dědictví“, které po zůstavitelce připadlo státu), je třeba v řízení o dědictví i v současné době postupovat podle předpisů účinných ke dni smrti zůstavitelky [srov. čl. II […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2045/2018, ze dne 30. 7. 2018: Rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce, zda lze za dědice pojištěného ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ve znění do 31.12.2013), považovat stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť podle ustanovení § 462 […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 629/2009, ze dne 29. 3. 2012: Stát, kterému připadá dědictví podle § 462 obč. zák., nemá povinnost uspokojit zůstavitelovy věřitele jinak než penězi nebo věcmi z dědictví; to platí nejen u předluženého dědictví, ale i tehdy, není-li dědictví předluženo. Za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3803/2010, ze dne 31. 5. 2012: Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. 2. 2007, sp. zn. 21 Cdo 441/2007, uveřejněném pod číslem 15/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, zaujal názor, že ztratí-li po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která nezanechala žádné dědice , jejíž […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3525/2011, ze dne 13. 9. 2012: Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně opřel svůj závěr mj. o R 9/2011, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že „odúmrť je tradičně považována za jednu z forem universální sukcese; vyplývá z toho především, že je třeba na ni hledět analogicky podle […]