Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3886/2011, ze dne 22. 11. 2012: Již v rozhodnutí ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1691/2008, Nejvyšší soud uzavřel, že práva a povinnosti vyplývající se závazkových právních vztahů zásadně nezanikají smrtí oprávněné či povinné osoby, nýbrž přecházejí na jejich právní nástupce; zanikají pouze ta práva […]
Aktivní věcná legitimace k určovací žalobě, že právní předchůdce byl ke dni svého úmrtí vlastníkem určité věci
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2375/2012, ze dne 9. 1. 2013: Odvolací soud dospěl ke správnému právnímu závěru, dovodil-li, že právo podat žalobu o určení, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem majetku, má jednotlivě každý potencionální dědic. Pro posouzení, zda jde o samostatné nebo nerozlučné společenství, je rozhodná povaha předmětu řízení […]
Rozhodování o procesním nástupnictví státu před skončením pozůstalostního řízení
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2006/2012, ze dne 25. 6. 2013: Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. prosince 2007, sp. zn. 21 Cdo 441/2007, uveřejněném pod č. 15/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že ztratí-li po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která nezanechala žádné dědice, jejíž dědici jsou […]
Uplatnění práva státu na odúmrť v rozporu s dobrými mravy
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3341/2012, ze dne 8. 10. 2013: Uplatnění práva státu na odúmrť může být výkonem práva v rozporu s dobrými mravy.
Rozhodování o procesním nástupnictví státu před skončením pozůstalostního řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1694/2013, ze dne 31. 10. 2013: Podle § 462 obč. zák. dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. února 2007, sp. zn. 21 Cdo 441/2007, uveřejněném pod číslem 15/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, zaujal názor, že ztratí-li pozahájení řízení způsobilost […]
Stát jako vlastník obchodního podílu na základě odúmrti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2996/2012, ze dne 18. 2. 2014: Z uvedených rozhodnutí se podává, že stát, i když není z důvodu odúmrti dědicem, má, nestanoví-li zákon jinak, zásadně stejné postavení jako dědic. Proto na něj – připadlo-li mu dědictví na základě odúmrti – přechází i členství zůstavitele v bytovém družstvu. Názor […]
Stát jako vlastník družstevního podílu na základě odúmrti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3810/2014, ze dne 30. 10. 2014: Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že právnická osoba se může stát členem bytového družstva (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. května 2012, sp. zn. 29 Cdo 3038/2011, a judikaturu v něm uvedenou). Stejně tak se z ní podává, že […]
Stanovy omezující okruh členů jen na fyzické osoby a odúmrť státu
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5043/2014, ze dne 21. 1. 2015: Z již zmíněného usnesení sp. zn. 29 Cdo 1737/2013 se dále podává, že na tom, že dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu (§ 462 obč. zák.), nemůže ničeho změnit ani případné ujednání stanov bytového družstva omezující okruh jeho členů pouze na […]
Stát jako správce dědictví
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2672/2014, ze dne 19. 3. 2015: Vyžaduje-li to obecný zájem nebo důležitý zájem účastníků, může soud v řízení o dědictví ustanovit usnesením i bez návrhu správce dědictví (srov. § 480a odst. 1 obč. zák. a 175f odst. 1 o.s.ř.). Správcem dědictví může být ustanovena fyzická osoba, která je […]
Nařízením likvidace dědictví je vyloučena tzv. odúmrť
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1318/2015, ze dne 7. 7. 2015: Ustálená judikatura soudů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.12.2008 sp. zn. 21 Cdo 5145/2007, které bylo uveřejněno pod č. 70 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2009) již dříve dovodila, že věřitel může uplatnit svou pohledávku žalobou u soudu […]