Obchodní podíl jako odúmrť

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 512/2014, ze dne 15. 1. 2016: Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, jenž nenabyl žádný z dědiců, přechází na stát z titulu odúmrti podle § 462 obč. zák., nikoliv na společnost podle § 113 odst. 5 obch. zák. Stat pak má, ačkoliv není dědicem, zásadně […]

Přechod zatížení v podobě zástavního práva na stát v případě odúmrti

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5755/2015, ze dne 7. 9. 2016: Na základě tzv. odúmrti připadá majetek státu proto, že dědictví nenabyl (nemohl nabýt) žádný dědic. Přechod majetku zůstavitele na stát tzv. odúmrtí se odlišuje od nabytí majetku, který stát získává jako dědic (na základě závěti); je-li stát dědicem, je jeho právní postavení […]

Spornost aktiv dědictví v případě jediného účastníka dědického řízení

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5623/2015, ze dne 26. 10. 2016: Již z jazykového výkladu je zřejmé, že „spornost“ aktiv dědictví ve smyslu ust. § 175k odst. 3 OSŘ (obdobně jako „sporné“ řízení podle ust. § 175y odst. 1 OSŘ) vyžaduje k pojmovému naplnění více než jediného účastníka řízení. Spor o zařazení pohledávky […]

Odúmrť má charakter dědické sukcese a nejedná se o přivlastnění opuštěných věcí

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3263/2016, ze dne 25. 1. 2017: Zástavní právo zřízené podle ustanovení § 129c a násl. hospodářského zákoníku má – jak bylo uvedeno výše – pouze obligační povahu, a proto při smluvním převodu zastavené věci zástavní právo nepůsobí proti jejímu nabyvateli. Od nabyvatele věci na základě smlouvy je však […]

Lze za dědice pojištěného považovat stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1144/2016, ze dne 30. 3. 2017: Rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce, zda lze za dědice pojištěného ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ve znění do 31.12.2013), považovat stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť podle ustanovení § 462 […]

Lze za dědice pojištěného považovat stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2045/2018, ze dne 30. 7. 2018: Rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce, zda lze za dědice pojištěného ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ve znění do 31.12.2013), považovat stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť podle ustanovení § 462 […]

Rozhodnutí o procesním nástupnictví státu, který nabyl dědictví jako tzv. odúmrť

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1776/2019, ze dne 17. 10. 2019: Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. 21 Cdo 441/2007, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 15/2009, uzavřel, že „ztratí-li po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která nezanechala žádné dědice, jejíž dědici […]

Zánik zástavního práva váznoucího na majetku, který nebyl zpeněžen při likvidaci dědictví

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4543/2018, ze dne 30. 10. 2019: Od nabytí dědictví zůstavitelovými dědici a od připadnutí dědictví státu z důvodu tzv. odúmrti je třeba odlišovat případy, kdy dojde k zastavení řízení o dědictví, protože zůstavitel nezanechal majetek nebo protože zanechal majetek jen nepatrné hodnoty (srov. § 175h OSŘ), nebo kdy […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek