Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1847/2020, ze dne 29. 10. 2020: Jak je zřejmé z citace ustanovení § 477 odst. 1 věty první obč. zák., k obligatorním náležitostem závěti patří ustanovení dědiců, kterým majetek zůstavitele připadne. V posuzovaném případě bylo z hlediska skutkového stavu (rozhodného pro posouzení projednávané věci) zjištěno, že M. F. […]
Stát může být nepravým dědicem podle § 485 obč. zák.; nepřesné označení dědice
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3205/2020, ze dne 28. 4. 2021: Při určení dědiců v závěti bývá někdy použito formulací, které mohou vzbuzovat pochybnost o tom, zda je dědic dostatečně určen a zda závěť není z tohoto důvodu neplatná, případně částečně neplatná ve vztahu k osobě tohoto dědice (§ 41 obč. zák.). U […]
K posuzování osob blízkých dědicům ve smyslu § 476f obč. zák.
Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 266/97, ze dne 30. 1. 1998: Posouzení, zda osoby, které vykonávaly funkce svědků při pořizování závěti, jsou osobami blízkými závětnímu dědici, je posouzením právním, nikoli skutkovým.
Ke způsobilosti být svědkem allografní závěti, má-li dědit právnická osoba
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 530/2001, ze dne 7. 3. 2002: Je-li allografní závětí povolána za zůstavitelova dědice právnická osoba, jsou osobami jí blízkými, a tedy nezpůsobilými svědky závěti, fyzické osoby, které činí za tuto právnickou osobu právní úkony, jakož i fyzické osoby, které jsou společníky, členy nebo zaměstnanci této právnické osoby nebo […]
Neplatnost allografní závěti z důvodu nezpůsobilého svědka
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3155/2015, ze dne 4. 11. 2015: Rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska závěru o neplatnosti allografní závěti zůstavitele P. V., zemřelého dne 13.11.2012, pořízené dne 22.1.2012 ve smyslu ustanovení § 476b zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění účinném do 31.12.2013; dále jen „obč. zák.“), byla-li svědkem […]
I závěť jakožto právní úkon může být výjimečně neplatná pro rozpor s dobrými mravy
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 4260/2018, ze dne 23. 8. 2019: Závěr odvolacího soudu, že je pojmově vyloučeno, aby pořízení závěti bylo v rozporu s dobrými mravy, dovolací soud považuje za nesprávný, neboť i z výše uvedeného vyplývá, že platná závěť musí splňovat i tuto obecnou náležitost platného právního úkonu, tedy že nesmí […]
„Osoba nevidomá“ ve smyslu ustanovení § 476e obč. zák.
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2567/2004, ze dne 29. 11. 2005: Podle ustanovení § 476e obč. zák. svědky mohou být pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům. Svědky nemohou být osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty, které neznají jazyk, ve kterém se projev vůle činí, a osoby, které mají podle závěti dědit. Z […]
Právnická osoba jako svědek závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2600/2005, ze dne 3. 5. 2006: U allografní závěti zákon požaduje (pod sankcí neplatnosti právního úkonu), aby zůstavitel před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, a aby se svědci na závěť podepsali, z toho důvodu, aby osoby, které zůstavitel povolal za svědky […]
Projev vůle účastníka, který nemůže číst nebo psát, o tom, co má být pojato do notářského zápisu o závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4566/2007, ze dne 18. 12. 2008: Chybějí-li u písemnosti sepisované notářem formou notářského zápisu takové náležitosti, bez nichž by nebylo možné rozeznat formu notářského zápisu, účastníky nebo další osoby zúčastněné na úkonu, nebo takové náležitosti, které jsou nezbytnou náležitostí notářského zápisu, nelze tuto písemnost považovat za notářský zápis, […]
Formální nedostatky notářského zápisu o závěti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2120/2009, ze dne 27. 4. 2011: Podle ustanovení § 65 odst. 1 not. ř. je-li účastníkem někdo, kdo nemůže číst nebo psát, může notář sepsat notářský zápis pouze za účasti dvou svědků úkonu. Tito svědci musí být přítomni při projevu vůle účastníka o tom, co má být pojato […]
