Rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově sp. zn. 2 C 80/2022, ze dne 13. 3. 2023:
Žalovaná jakožto osoba dovolávající se holografické závěti, jíž měl sepsat [jméno] [celé jméno žalobce] dne 5. 6. 2021, byla ve smyslu § 565 o. z. povinna dokázat její pravost a správnost. K jejímu návrhu, a to poté, co složila zálohu na náklady důkazu ve výši 10 000 Kč, soud ustanovil znalce z oboru písmoznalectví, jemuž uložil, aby se zabýval jednak pravostí rukopisu, jednak pravostí podpisu ve vztahu k řešené holografní závěti. Znalec po provedeném zkoumání učinil závěr, že listina ze dne 5. 6. 2021 označená jako závěť byla kategoricky celá vlastnoručně sepsána [jméno] [celé jméno žalobce] a že podpis pod touto listinou jest s vysokou pravděpodobností pravým, tedy vlastnoručním podpisem [jméno] [celé jméno žalobce]. Závěr prve uvedený (pravost rukopisu) se nachází na nejvyšším stupni závěru zkoumání (pravý), závěr druhý v pořadí pak na druhém nejvyšším stupni závěru zkoumání (s vysokou pravděpodobností pravý). V této souvislosti jest vypovídající stupnice užívaných stupňů závěru zkoumání znázorněná i graficky na č. l. 46 nalézacího spisu. Potřeba uvést, že znalec měl k dispozici adekvátní, tj. dostatečně rozsáhlý a aktuální, srovnávací materiál, jehož výčet plyne z listiny na č. l. 22 nalézacího spisu a dále ze znaleckého posudku (viz č. l. 30 nalézacího spisu).
Jakkoliv znalecký posudek v tomto řízení představuje důkazní prostředek stěžejní, závěr o pravosti a platnosti závěti podporují další provedené důkazy, respektive v řízení najevo vyšlé okolnosti. Pochyby žalobců o pravosti a platnosti závěti pramení především z vývoje řízení o pozůstalosti po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce]. Na jeho počátku (řízení zahájeno dne 14. 7. 2021) totiž nebylo o existenci holografické závěti žádných poznatků, až dne 1. 2. 2022 došlo k jejímu předložení soudní komisařce. Na prvý pohled může sice takový vývoj událostí sám o sobě působit nedůvěryhodně, pozadí předmětné kauzy však značně oslabuje pochybnosti, které žalobci vyjádřili. Předně mohla žalovaná stěží takříkajíc vyrukovat s holografickou závětí [jméno] [celé jméno žalobce] hned na počátku řízení o pozůstalosti, když o její existenci prostě a jednoduše neměla povědomí. Její vysvětlení, že závěť nalezla s několikaměsíčním časovým odstupem po smrti manžela doma v zásuvce založenou uvnitř sportovního časopisu, nepovažuje soud za nikterak zvláštní či nelogické, ba právě naopak. Holografní závěť totiž zůstavitel velmi často sepisuje s cílem zajistit, aby její existence vyšla najevo až po jeho smrti. Zůstavitelovy motivace mohou být různé, nabízí se především snaha nejitřit spory mezi potenciálními dědici. Nelze se proto podivovat, objeví-li se holografní závěť třebas i s delším časovým odstupem po smrti zůstavitele. Pokud by navíc holografická závěť [jméno] [příjmení] být falzum, jak naznačují žalobci, bylo by lze předpokládat, že její existenci vyjeví žalovaná právě hned na počátku řízení o pozůstalosti tak, aby případné pochyby co nejvíc eliminovala.
