Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 40 C 158/2021, ze dne 5. 5. 2022:
V daném případě je jako vlastník předmětného bytu ve veřejném seznamu, tedy v katastru nemovitostí zapsán žalovaný 1., a to na základě darovací smlouvy mezi zůstavitelkou a žalovaným 1. ze dne 29. 11. 2013 Darovací smlouva představuje právní důvod vzniku závazku, jehož podstata spočívá v dobrovolném a bezplatném poskytnutí daru, jimž dárce sleduje především zvětšení majetku obdarovaného jako projev své velkorysosti, vděku, štědrosti apod. viz komentář k § 2056 o. z. V daném případě dospěl soud k závěru, že zůstavitelka měla od roku 2004 v úmyslu ošetřit svůj majetek pro případ smrti, a to ve prospěch svých dětí, tedy žalobce a žalované 2., a to závětí, sepsanou formou notářského zápisu. Nakonec zůstavitelka v roce 2014 veškerá pořízení pro případ své smrti zrušila. V roce 2013 však v říjnu převedla darovací smlouvou vlastnické právo k předmětnému bytu na žalobce a následně v listopadu 2013 převedla vlastnické právo k předmětnému bytu na vnuka, žalovaného 1., který jako jediný z obdarovaných zařídil vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Okolnosti, za kterých zůstavitelka podepsala darovací smlouvu ve prospěch žalovaného 1., sama podrobně popsala na policii, k vysvětlení k trestnímu oznámení žalovaného 1. Z této výpovědi zůstavitelky soud vyšel při své rozhodování, považoval ji za věrohodnou, korespondující s vývojem rodinných vztahů. Zůstavitelka konala od roku 2004 různá právní jednání z různých pohnutek, které lze však zpětně těžko zjistit. Pokud jde o zdravotní stav zůstavitelky, byl nepříznivý od roku 2012 a postupně se zhoršoval. Soud dospěl k závěru, ve shodě s žalovanými, i bez zdravotní dokumentace a výslechů navrhovaných svědků, že u zůstavitelky v době podpisu darovacích smluv nebyly rozpoznávací schopnosti natolik omezeny, aby byly pochybnosti o svéprávnosti zůstavitelky. Naopak soud spatřuje v jednání žalovaného 1., které popsala zůstavitelka na policii a jehož výsledkem bylo uzavření darovací smlouvy ve prospěch žalovaného 1. předmětného bytu nepoctivost. Výpověď zůstavitelky na policii a zahájené občanskoprávního řízení zůstavitelkou svědčí o tom, že zůstavitelka záměr darovat předmětný byt právě žalovanému 1. Ve skutečnosti neměla. Žalovaný 1. zneužil důvěry zůstavitelky, podrobně ji neobjasnil okolnosti darovací smlouvy a její následky. O tom svědčí zejména skutečnost, která z provedeného řízení vyplynula, a to že zůstavitelka neprojevila nikdy žádný úmysl pořízení pro případ smrti ve prospěch žalovaného 1. Případně nikdy nijak nedeklarovala úmysl darování předmětného bytu právě žalovanému 1. Soud má za to, že jednání žalovaného 1., které vedlo k uzavření darovací smlouvy v jeho prospěch, se příčí dobrým mravům, a proto je takové jednání neplatné, nepožívá právní ochrany. I přesto, že znalecký závěr znalkyně [příjmení] [příjmení], že zůstavitelka v období listopadu 2013 nebyla schopna posoudit dopady svého jednání, ani činit právní úkony, nevylučuje, že mohla mít zůstavitelka chvíle, případně období, kdy její intelekt a mentální schopnosti byly v rovině normálu. Shrnuto, zůstavitelka podepsala smlouvu s žalovaným 1. aniž si ji přečetla a aniž jí byla objasněna, což může svědčit o jisté lehkomyslnosti zůstavitelky, kterou žalovaný 1. zneužil, jak je popsáno shora. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
