Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 39 C 314/2019, ze dne 13. 2. 2023:
Ze závěru znaleckého posudku [celé jméno znalce] vyplynulo, že je vysoce pravděpodobné, že druhý list papíru byl spojen s prvním listem vícekrát, než první list a lze se tedy domnívat, že první list závěti nebyl součástí původního svazku s druhou listinou. Závěť jako ucelený soubor dvou listů nemohla být vyhotovena bez přerušení, resp. během jediného průchodu všech 2 listů tiskovým zařízením, tj. ve shodný moment v rámci tisku. Závěť tak byla jako ucelený soubor 2 listů vyhotovena (vytištěna)„ nadvakrát“ – každý list zcela samostatně, přičemž každý z listů byl vyhotoven na odlišné archy (druhy) papíru, v odlišném usazení tištěného obsahu na listu, v odlišném formátování textu a v odlišné kvalitě tisku. Technická kvalita tisku na prvním listu vykazuje vyšší míru opotřebení než kvalita tisku na druhé listině. Nález znalec zhodnotil jako nelogický, neboť nižší kvalita tisku by byla přirozená pro každou následující (nikoliv předcházející) listinu vyhotovenou na postupně se opotřebovávaném tiskovém zařízení. Lze s velkou pravděpodobností uvažovat o tom, že listy závěti byly vyhotoveny buď na dvou různých tiskových zařízeních, nebo byly vyhotoveny na shodném tiskovém zařízení, ale v blíže neurčeném a nikoliv krátkém časovém odstupu tak, že první list byl vyhotoven v pořadí až po tisku druhého listu. Dále bylo zjištěno, že vpichy po kancelářském spojovači na listinách, kvalita papíru použitého pro tisk listin závěti, technická kvalita tisku listin závěti, usazení tištěného obsahu listin jsou odlišné, stejně tak původ listin není technicky a časově shodný. Na základě zjištěných podkladů znalec uvedl, že je vysoce pravděpodobné, že první list závěti byl vytištěn dodatečně po tisku druhého listu závěti a byl zaměněn za původní první list závěti (zjištěno z: znalecký posudek [celé jméno znalce] ze dne [datum]).
Soud už dále neprováděl stranami navržené důkazy, neboť se z nich nemohl dozvědět žádné rozhodné skutečnosti ve věci a jejich provádění a hodnocení posoudil jako nadbytečné.
Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.
Se závětí zůstavitelky paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] bylo neznámou osobou a neznámým způsobem manipulováno, když pravděpodobně došlo k záměně první strany závěti. Nelze tak zjistit jaká byla skutečná vůle zůstavitelky [jméno] [celé jméno žalobkyně].
Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
Dle § 1494 odst. 2 o. z., závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele.
V řízení nebyla prokázána skutečná vůle zůstavitelky, a to zejména s ohledem na to, že bylo prokazatelně manipulováno se závětí. Soud tak usoudil na základě provedeného znaleckého posudku, který odhalil četné nesrovnalosti mezi prvním a druhým listem závěti, a to nesrovnalosti týkající se spojovačů na listinách, kvality papíru použitého pro tisk listin závěti, technické kvality tisku listin závěti a usazení tištěného obsahu listin. Dané nezvrátí ani případný argument, že zůstavitelka na druhém listu závěti vysvětlila, proč se rozhodla k takovému rozdělení dědictví, neboť zejména u rozdělení bytové jednotky nejsou jasné zamýšlené spoluvlastnické podíly.
Soudu vzhledem k formulaci žalobního petitu, kterým je soud vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario), tj. určení, že žalobci jsou dědicové se závěti zůstavitelky, nezbylo nic jiného, než žalobu zamítnout.
