Rozsudek Okresního soudu Plzeň-sever sp. zn. 4 C 170/2018, ze dne 22. 7. 2023:
Jestliže bylo znaleckým posudkem prokázáno, že nejde sice o jednoznačný závěr o tom, že zůstavitel závěť nepodepsal, ale o (střední) pravděpodobnost, že je podpis padělkem. V takové situaci pak bylo na žalovaném, aby prokázal, že závěť podepsal jeho bratr [jméno] [celé jméno žalovaného]. A to způsobem, že nevzniknou žádné významnější pochybnosti o takovém závěru. Takový závěr však v dané věci nebylo možno učinit. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný a svědkyně [jméno] [příjmení] jsou s nejvyšší pravděpodobností druh a družka, kdy újmu jedno by druhý důvodně pocítil jako újmu vlastní. Z uvedeného důvodu je také nezpůsobilá jako závětní svědek. Nebylo tedy především prokázáno, že podpis na závěti je podpisem zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného]. Navíc nejsou splněny podmínky allografické závěti spočívající v přítomnosti dvou závětních svědků, kteří nejsou vůči dědici v postavení osoby blízké a i z tohoto důvodu je sporá závěť neplatná. Sudu tak nezbylo, než žalobě v celém rozsahu vyhovět.
