Rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 56/2022, ze dne 14. 4. 2022:
Po skutkové i právní stránce spornou otázkou v této věci mezi účastníky zůstalo tak to, zda z hlediska § 1493 OZ mohl zůstavitel žalobkyni platně povolat za svou dědičku v závěti, sepsanou nikoliv ve formě veřejné listiny.
Podle § 1493 odst. 1 OZ, pořídil-li zůstavitel pro případ své smrti v době, kdy byl v péči zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, nebo kdy jinak přijímal jeho služby, a povolal-li za dědice nebo odkazovníka osobu, která takové zařízení spravuje, nebo je v něm zaměstnána nebo v něm jinak působí, je povolání těchto osob za dědice nebo odkazovníka neplatné, ledaže se tak stalo závětí, učiněnou ve formě veřejné listiny.
Obecně platí, že výše citované zákonné ustanovení § 1493 OZ představuje omezení svobody zůstavitele při pořizování pro případ své smrti potud, že může ve prospěch určitého okruhu osob pořídit jen kvalifikovanou formou závěti či dovětku v podobě veřejné listiny. Osoby, kterých se tato tzv. zpřísněná forma závěti týká, jsou vlastník nebo provozovatel zařízení, které poskytuje zdravotnické nebo sociální služby, zaměstnanec tohoto zařízení nebo osoba, která v zařízení působí jinak než v pracovněprávním vztahu.
Bylo-li tak v projednávané věci po skutkové stránce provedeným dokazováním zjištěno to, že zůstavitel v době pořízení zkoumané holografní závěti s datem 9. 7. 2016 nepřijímal zdravotní či sociální služby od fyzické nebo právnické osoby, které bylo uděleno oprávnění k poskytování těchto služeb dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, či zákona č. 108/2006, o sociálních službách, pak i z pohledu odvolacího soudu, zcela ve shodě se soudem prvního stupně, je dán ten závěr, že v projednávané věci nebyl zůstavitel a žalobkyně v takové situaci, jež předjímá ustanovení § 1493 OZ a, proto nebyly dány zákonné podmínky pro uplatnění tzv. zpřísněné formy pořízení pro případ smrti závětí zůstavitelem, tedy zkoumaná závěť z pohledu § 1493 OZ nemůže být stižena neplatností, jak je žalovanými namítáno.
Ta skutečnost, že by žalobkyni svědčilo v rozhodné době oprávnění z hlediska výše citovaných zákonů k poskytování zdravotních či sociálních služeb, tvrzeno žalovanými nebylo a pokud pak poskytovala žalobkyně zůstaviteli potřebnou pomoc ve stáří a nemoci po dobu zhruba tří let před jeho smrtí, tj. i v době pořízení zkoumané holografní závěti (v souvislosti s jeho nepříznivým fyzickým zdravotním stavem) v rámci určité občanské výpomoci, pak na tuto situaci podmínky pro omezení pořizovací volnosti zůstavitele z hlediska výše citovaného zákonného ustanovení nedopadají.
