Rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. 7 C 11/2023, ze dne 20. 2. 2024:
Chyba ve jméně dědičky v závěti sama o sobě nezakládá neplatnost závěti, když ze závěti je zcela zřejmé, jaký dědic je závětí povolán, když je v závěti uvedeno, že dědicem veškerého zůstavitelova majetku zůstavitel ustanovuje vnučku své sestry. Rovněž se jedná toliko o chybu v tvrdém/měkkém y/i ve v křestním jméně a o chybu v interpunkci, přičemž právě jméno [jméno FO] má mnoho variant, a to např. [Anonymizováno], [Anonymizováno], také [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Písařská chyba právě v tomto jméně je o to více pochopitelná. Dále je tato řádně označena příjmením, datem narození a bytem. Soud uzavírá, že na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (srov. § 574 o. z.), přičemž v duchu tohoto tvrzení je dědička v závěti jednoznačně identifikována tak, aby nebyla zaměnitelná s žádnou jinou osobou. Soud v této drobné chybě spatřuje i jakýsi náznak, že závěť nesepsal někdo jiný, než zůstavitel, neboť pokud by závěť sepsal někdo jiný, aby z ní měl prospěch, je nepravděpodobné, že by chyboval ve jméně dědice. Soud tedy v chybném označení dědice v závěti neshledal důvod pro neplatnost závěti.
