Přezkoumání otázek osobního stavu v řízení o pozůstalosti

Rozsudek Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 21 C 76/2023, ze dne 5. 10. 2023:

Řízení o pozůstalosti není řízením, ve kterém by soud mohl přezkoumávat otázky osobního stavu. Výrok rozsudku soudu o osobním stavu je závazný i pro řízení o dědictví (§ 159a odst. 3 o. s. ř.). Je-li osobní stav doložen jinou veřejnou listinou (například rodným listem, oddacím listem), vychází soud z této veřejné listiny (§ 134 o. s. ř.). Zpochybňování či tvrzení dědického práva, které se opírá o zpochybňování či tvrzení osobního stavu (například popírání či tvrzení rodičovství zůstavitele k určité osobě, popírání platnosti manželství apod.), není proto důvodem k postupu podle § 175k odst. 2 o. s. ř. Dědické právo, které má být založeno na příbuzenském vztahu k zůstaviteli (tj. dědické právo manžela, dětí, rodičů, sourozenců atd.), posuzuje soud v dědickém řízení na základě matričních dokladů, které jsou veřejnými listinami ve smyslu § 134 o. s. ř. (rodné listy, oddací listy). Jestliže někdo v průběhu dědického řízení v rozporu s matričními doklady tvrdí, že je v takovém příbuzenském vztahu k zůstaviteli, který zakládá jeho dědické právo jako dědice ze zákona (například že je dítětem zůstavitele), není to důvodem pro postup podle § 175k odst. 2 o. s. ř., neboť nejde o skutkový spor, ale o otázku osobního stavu. Nepředloží-li tato osoba v průběhu dědického řízení rozhodnutí soudu o osobním stavu, které by prokazovalo tvrzený vztah k zůstaviteli a nesprávnost toho, co je uvedeno ve veřejné listině (matričním dokladu), nelze ji důvodně považovat za dědice, a proto ani za účastníka dědického řízení ve smyslu 175b o. s. ř. Taková osoba není oprávněna podat odvolání proti rozhodnutí, které bylo v dědickém řízení vydáno (srovnej Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, k § 168).

Dle soudu je tak třeba vyjít z toho, že skutečnost, že je žalovaná dcerou zůstavitele, byla doložena rodným listem, který je veřejnou listinou (viz § 567 o. z. a § 134 o. s. ř.). Správnost toho, co je uvedeno ve veřejné listině, potvrzují i aktuální lustrace žalované a zůstavitele v centrální evidenci obyvatel, jakož i sdělení Obvodního soudu pro Prahu 8, Okresního soudu v Českých Budějovicích a Obvodního soudu pro Prahu 9, dle nichž u těchto soudů nebyla vedena řízení o osvojení žalované. Záznam o osvojení žalované se dle sdělení Úřadu městské části Praha 8 nenacházel ani v matriční knize narození. Pokud bylo žalobkyněmi poukazováno na sdělení Městského úřadu v Říčanech, je zjevné, že toto sdělení vycházelo ze skutečnosti, že dle rodného listu je otcem žalované [jméno FO], narozený [datum] v [Anonymizováno], a toho, že bylo pravděpodobně přehlédnuto, že [jméno FO], nar. [datum], užíval v minulosti rodné příjmení své bývalé manželky (s níž byl ženatý od [datum] do [datum]), [jméno FO], která je matkou žalované.

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek