Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1746/2024, ze dne 21. 8. 2024:
V řízení o pozůstalosti provádí úkony soudu prvního stupně jako soudní komisař notář, kterého tím soud pověřil (srov. § 100 odst. 1 z. ř. s.). To, který notář bude soudem pověřen provedením úkonů jako soudní komisař, stanoví rozvrh, který vydal na návrh příslušné notářské komory předseda krajského soudu na období kalendářního roku; o pověření notáře rozhodne po zahájení řízení soud usnesením, které není třeba doručovat (srov. § 101 z. s. ř.).
Pověření notáře k provedení úkonů soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti se nevztahuje pouze na úkony, taxativně vypočtené v ustanovení § 100 odst. 2 z. ř. s., které činí soud. Avšak i v těchto případech soud vydá po zahájení řízení usnesení o pověření notáře, neboť v nich je notář povinen – jak se uvádí v ustanovení § 100 odst. 3 z. ř. s. – „připravit všechny podklady pro usnesení a jiné úkony soudu a učinit návrhy na jejich znění, je-li to třeba“.
Z výše uvedeného vyplývá, že soudní komisariát je při projednávání pozůstalosti u soudu prvního stupně obligatorní; rozhodnutí a jiné úkony v řízení o pozůstalosti u soudu prvního stupně tedy neprovádí (nesmí provádět) – s výjimkou případů uvedených v ustanovení § 100 odst. 2 z. ř. s. – soudce nebo jiná soudní osoba, ale vždy notář jako soudní komisař. Soud prvního stupně je vždy povinen usnesením pověřit notáře, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o pozůstalosti, a to ihned poté, co řízení o pozůstalosti bylo zahájeno; to platí ve všech případech, tedy i tehdy, jestliže projednání pozůstalosti nepatří do pravomoci českých soudů nebo jestliže soud není k projednání pozůstalosti příslušný. Výběr notáře, který bude v pozůstalostním řízení pověřeným soudním komisařem, neprovádí soud podle své úvahy; postupuje přitom podle rozvrhu, který vydal na návrh příslušné notářské komory předseda krajského soudu na období kalendářního roku.
