Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2406/2024, ze dne 24. 9. 2024:
Podle ustálené judikatury soudů, z níž lze vycházet i za aktuální právní úpravy postupu soudu v řízení o pozůstalosti při sporu o dědické právo, provedené zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, zruší-li dovolací (nebo i odvolací) soud rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na určení dědického práva po zůstaviteli, zruší současně i na uvedeném rozsudku závislé usnesení o dědictví po tomto zůstaviteli, jestliže pro důvody, které vedly ke zrušení rozsudku o žalobě na určení dědického práva, již usnesení o dědictví nemůže obstát. Jako závislý výrok zruší dovolací soud také usnesení, jímž soud projednávající dědictví určil obvyklou cenu zůstavitelova majetku, výši dluhů a čistou hodnotu dědictví a potvrdil nabytí dědictví po zůstaviteli (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2012, sp. zn. 21 Cdo 3701/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 3, ročník 2013). Z uvedeného vyplývá, že případné rozhodnutí o dědictví, vydané soudem v řízení o pozůstalosti a potvrzující nabytí dědictví žalobci, závisí na rozsudku odvolacího soudu, jímž byl ve sporném řízení o určení dědického práva po zůstaviteli potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o tom, že žalobce je dědicem zůstavitele. Rozhodnutí o dědictví, potvrzující nabytí dědictví žalobci dříve, než dovolacím soudem bude v projednávané věci rozhodnuto o podaném dovolání, by potom – pokud by dovolacím soudem bylo rozhodnuto o změně nebo zrušení rozsudku odvolacího soudu – nemohlo obstát, a tudíž již proto nelze přisvědčit tomu, že by za nastíněné situace mohlo dojít k závažnému ohrožení (dědických) práv dovolatelky. Tím spíše v posuzované věci, kdy rozhodnutí o dědictví dosud ani nebylo vydáno, neboť bez spisu, který je o průběhu řízení o pozůstalosti po zůstaviteli veden (spis Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 13 D 1278/2020) a který se až do rozhodnutí o dovolání nachází u Nejvyššího soudu, toto řízení ukončit nelze. S těmito závěry koresponduje i správný postup soudní komisařky, která – jak vyplývá z obsahu spisu sp. zn. 13 D 1278/2020 (konkrétně přípisu ze dne 9. 8. 2024,, adresovaného právním zástupcům žalobkyně i žalovaného) – „jednání stanovené na 9. září 2024 ve 13:00 hodin ruší, neboť spis si vyžádal Obvodní soud pro Prahu 9 ke sp. zn. 52 C 162/2021“, s tím, že „v této věci bylo podáno dovolání a spis půjde k Nejvyššímu soudu“.
