Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2250/2024, ze dne 24. 9. 2024:
Současná právní úprava započtení na dědický podíl dává přednost projevené vůli zůstavitele před autoritativním rozhodováním soudu, a to jak tehdy, když zůstavitel započtení nařídí, tak i v případě, že k nařízení započtení nepřistoupí. Soudní praxe již dovodila (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2023, sp. zn. 24 Cdo 988/2023), že ve světle tohoto závěru je třeba nadále používat judikaturu k výkladu dosavadního ustanovení § 484 obč. zák., a že je proto třeba při výkladu (zejména) ustanovení § 1663 a § 1664 o. z. vycházet ze závěru, podle něhož započtení na dědický podíl dědice podle zákonné posloupnosti bez příkazu zůstavitele je jen výjimkou ze zásady, že bez kvalifikovaně projevené vůle zůstavitele se započtení neprovádí, přičemž tato výjimka spočívá v tom, že by nepominutelný dědic (potomek zůstavitele) byl bez započtení na dědický podíl dědice, který již za života zůstavitele od něho něčeho bezplatně obdržel (mimo obvyklého darování), neodůvodněně znevýhodněn.
