Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 197/2025, ze dne 27. 1. 2025:
Otázka zda je mezi dědici skutková spornost aktiv či pasiv pozůstalosti důvodem k fakultativnímu přerušení pozůstalostního řízení nemůže založit přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. Při jejím posouzení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud přihlédl k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2680/2022, uveřejněného za účelem sjednocení soudní praxe pod číslem 84/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jenž byl publikován – mimo jiné – i s právní větou, podle níž „podání žaloby a vedení řízení o určení, že sporná aktiva pozůstalosti náležela ke dni smrti zůstaviteli (popř. že byl k témuž dni zavázán ke splnění pasiv pozůstalosti) není důvodem k přerušení pozůstalostního řízení“ a argumentace podaného dovolání nemá potenciál k tomu, aby Nejvyšší soud, cestou aktivace svého velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia (§ 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích) danou otázku nyní vyřešil jinak.
