Rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 8 C 104/2022, ze dne 20. 3. 2023:
Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, zjistil soud, že dle závěru znalce text listiny nazvané závěť vlastnoruční ze dne [datum] s velkou pravděpodobností napsal zůstavitel [jméno] [celé jméno žalovaného] a ve vztahu k podpisu této listiny učinil znalec závěr, že je pravděpodobnější, že sporný podpis, který má znít na jméno [jméno] [celé jméno žalovaného] je pravým vlastnoručním podpisem zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného] než to, že by [jméno] [celé jméno žalovaného] tento podpis nenapsal. Znalec měl při vyhotovování posudku k dispozici originál předmětné závěti a srovnávací materiál obsahující vlastnoruční podpisy zůstavitele poskytnuté příslušnými úřady, případně žalobkyní a text doložený žalobkyní, obsahující ručně psaný text na šesti stranách, který byl dle sdělení žalobkyně psán rukou zůstavitele. Znalec se zabýval i otázkou autenticity žalobkyní předložených ukázek písma a zjistil, že ve sporném textu závěti jsou obsaženy i shodné znaky nejen ve vztahu ke srovnávacímu textu, ale i shodné znaky ve vztahu k ukázkám podpisů [jméno] [celé jméno žalovaného], což značnou měrou přispělo k tomu, že znalec považoval srovnávací materiál za adresný. Vysvětlil, že s ohledem na výše uvedené by pisatel sporného textu závěti musel do něj zakomponovat navíc i znaky podpisů zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], neboť je zcela nepředstavitelné, aby tyto znaky vznikly náhodně a ani možnost takto sofistikovaného postupu případného padělatele nepovažoval znalec v kombinaci se všemi ostatními shodami za reálnou. Proto se přiklonil na stranu toho, že pisatelem sporného textu závěti i textu doloženého jako srovnávací materiál byla jedna a tatáž osoba a to právě zůstavitel [jméno] [celé jméno žalovaného].
Protože to byla žalobkyně, která byla v rámci dědického řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného] odkázána ve smyslu § 1672 občanského zákoníku, aby své dědické právo uplatnila žalobou, zabýval se soud otázkou pravostí závěti sepsané dne [datum], tedy tím, zda tato holografní závěť je psaná vlastní rukou zůstavitele a jím podepsána. V řízení bylo prokázáno, že předmětná závěť ze dne [datum] byla sepsána a podepsána vlastní rukou zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného], a protože v této závěti zůstavitel odkázal veškerý svůj majetek žalobkyni, soud žalobě vyhověl a určil, že žalobkyně je účastníkem pozůstalostního řízení po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelém dne [datum], jako dědic ze závěti sepsané dne [datum].
