Rozsudek Okresního soudu v Blansku sp. zn. 3 C 171/2021, ze dne 26. 6. 2023:
K otázce pravosti podpisu zůstavitele na obou závětech a k otázce, zda text závětí byl psán vlastní rukou zůstavitele, byl znalkyní z oboru písmoznalectví [tituly před jménem] [jméno FO] vypracován znalecký posudek.
Pokud jde o listinu datovanou dnem [datum], souvislý, středně rozsáhlý text byl vyhotoven v kombinaci hůlkového druhu písma a číslic. Graficky a gramaticky byl text nestandardní, nalezeno bylo nelogické zdvojení písmen ve slovech. Současně byl nalezen výrazný stařecký tremor, přepisování, lepení i dopisování dílčích částí písmen.. V dílčích komponentách byly zachovány stopy dynamiky a švihu. Statický tlak byl hodnocen jako střední, místy až silný. Relevantní vyhodnocení rychlosti psacího tempa nebylo možné, stejně jako úroveň písařských dovedností. Nalezeny byly znaky svědčící o hypotéze nestandardních psacích podmínek. Pro forenzní zkoumání byla pozitivním zjištěním individualizace písemného projevu posílená stabilizací některých dílčích komponent. Negativním zjištěním byla kvalita psací stopy poznamenaná výrazným tremorem. Sporné podpisy na této listině stojí na hranici nacvičeného podpisu a parafy. Rychlost psacího pohybu nebylo možné spolehlivě vyhodnotit; v dílčích komponentách byl zachován švih a dynamika, plynulost psacího pohybu byla narušena tremorem. Konstrukčně a graficky je sporný podpis složitější, s nálezem některých stabilizovaných komponent. Znaky svědčící o nespontánnosti nalezeny nebyly.
Pokud jde o listinu, začínající slovy „V PŘÍPADĚ MÉ SMRTI ….“, datovanou dnem [datum] s podpisem v předpokládaném znění „[jméno FO] [jméno FO]“. Text byl gramaticky i syntakticky standardní s dobrou grafickou úpravou. Psací projev byl dynamický, jistý, s ojedinělým nálezem tremoru a přepisování. Jiné nelogické dodatečné úpravy nalezeny nebyly. Statický tlak byl hodnocen jako středně silný. Rychlost tempa kolísala v intervalu střední až vyšší. Úroveň písařských dovedností byla hodnocena jako relativně střední. Znaky svědčící o nespontánnosti nalezeny nebyly. Sporný podpis na této listině je podpisem nacvičeným, rychlost psacího pohybu je možné hodnotit jako středně pomalou až střední; jistota a švih je výrazněji zastoupena v části „jména“, plynulost psacího tahu v části „příjmení“ byla narušena nálezem klidového bodu oválu základní komponenty. Znaky svědčící o výrazné nespontánnosti nalezeny nebyly.
Znalkyně vyšla z toho, že pro zpracování znaleckého posudku byl zajištěn srovnávací materiál, který byl hodnocen jako z větší části vyhovující potřebám zkoumání. Pozitivním rysem byla různorodost zdrojů a časový rozsah. Negativem byla absence souvislého srovnávacího textu. Pro forenzní zkoumání byla pozitivním zjištěním individualizace písemného projevu posílená stabilizací základních a dílčích komponent. Negativním zjištěním pro komparaci podpisů byl nejen malý rozsah ukázek adekvátního druhu podpisů (parafa/nacvičený/textový), ale především absence ukázek z rozhodného období.
Při jednání znalkyně objasnila základní standardy metody zkoumání a vypracování znaleckých posudků z oboru písmoznalectví. Tyto standardy odrážejí fakt, že písemný projev je zcela individualizovaný pro každého člověka a je ovlivněn vnějšími i vnitřními vlivy. Vnější jsou: osvětlení, podložka, psací prostředek a vnitřní vlivy se projevují tak, že píšeme rukou, to znamená kostrosvalovým systémem, který je řízen centrální nervovou soustavou. Vzhledem k tomu, že každý má centrální nervovou soustavu jinak nastavenou, stejně tak i kostrosvalový systém každé osoby je jinak utvořen, je písemný projev každé osoby zcela individuální. Tyto vnitřní i vnější podmínky se dále mění v čase, proto žádný pisatel se nemůže podepsat nebo napsat text absolutně stejně, vzniká přirozená variantnost. Každý vzorek tedy vykazuje mírnou odlišnost, což je přirozené. Proto je důležitý vzorek srovnávacího materiálu, který ukazuje míru variantnosti, kterou ten daný člověk vykazuje, tedy jak má konkrétní pisatel písařský projev stabilizovaný. Nejprve se písmo (sporný i srovnávací materiál) analyzuje, přičemž se zkoumá velké množství různých charakteristik (míra individualizace, písařská úroveň, rychlost, tlak, proporce výšky a šířky znaků, proporce primární šířky, proporce sekundární šířky, proporce terciární šířky, proporce sklonu, nadpis, okraj, základna, počáteční adjustace, koncová adjustace, diakritické znaménko, interpunkční znaménko, interpunkční znaménko v číselném údaji, tvary a varianty jednotlivých písmen, u podpisu též: míra zjednodušení, jistota a švih, dynamika, absolutní velikost, vzájemný poměr výšky; primární šířka, vzájemný poměr sklonu, počáteční adjustace, koncová adjustace, stupeň a druh vazby znaků). Identifikační hodnota písemného projevu je vyšší při větší míře odlišnosti od psací normy, která se vyučuje ve škole, přičemž v písemném projevu konkrétní osoby se může vyskytovat i více variant. Podstatou porovnání pak je, zda ten konkrétní znak vyskytující se ve sporném materiálu je nalezen i ve vzorku srovnávacího materiálu.
Po základní analýze a syntéze znalec vytyčuje vždy dvě hypotézy, které stojí proti sobě, jedna je představovaná těmi shodnými znaky a druhá je představovaná těmi odlišnými znaky. A na základě komparace toho sporného materiálu se srovnávacími materiály, znalec zjišťuje, které znaky převažují. Nejdůležitější je však vzájemná kombinace, tedy že se objevují ve srovnávacím materiálu, ve všech těch parametrech obdobné znaky. To znamená, že je tam nalezeno právě takové písmeno „A“, které je podobně široké, má podobný sklon, má podobný tvar, má podobnou tu základnu, stejně tak i dynamiku toho psacího pohybu, rychlost, písařskou úroveň a vedle toho má ještě další shodné výstupy, z výškových, šířkových poměrů, z poměru sklonů, z adjustací, počátečních, koncových nasazení, nasazení diakritického znaménka, nasazení interpunkce. To jsou všechno dílky, které zapadají do té mozaiky jednoho konkrétního pisatele a právě kombinace velkého množství znaků, které charakterizují konkrétního pisatele, je pak hlediskem, které umožňuje identifikaci tohoto konkrétního pisatele.
Zkoumání bylo v daném případě obtížnější vzhledem k větší míře variantnosti, přičemž u novější závěti k tomu přistoupil ještě stařecký tremor a zhoršený zdravotní stav zůstavitele. V důsledku stáří nebo zhoršeného zdravotního stavu dochází ke změnám v mozku, který již nedokáže tak kvalitně udržet ruku – písemný projev se v důsledku toho nejprve začne třást, potom se začne prohýbat jednotlivý tah, pak dochází k tzv. „lepení“ nebo „letování“, tedy navazování psacích tahů. Pro lidi, kteří už ruku dobře neovládají, je také typická vícetahovost, plynulost se ztrácí a pisatel se musí zastavovat, musí napojovat nebo vznikají klidové body, kdy se pisatel jakoby zastaví, odpočine a potom psací pohyb pokračuje. A protože se netrefí na to místo, tak dochází k tomu napojování tzv. letování, takže jsou viditelné 2 psací tahy jakoby nad sebou. to znamená, že se pisatel snaží napojovat jednotlivé tahy. Projevuje se také změna tlaku, změna rychlosti, změna dynamiky, ale vnitřní struktura jednotlivých dílčích komponent písmen je zachována.
V daném případě byly dohledány převážně znaky shodné, vedle kterých bylo malé množství znaků rozdílných nebo méně podobných, A nalezené převážně shodné znaky s velmi vysokým identifikačním významem zapadaly do variantnosti, kterou vymezil srovnávací materiál, tedy do variantnosti konkrétního pisatele. Důslednou komparací s adekvátním vzorkem srovnávacího materiálu byl zjištěn celý komplex částečně i zcela shodných znaků. Tyto znaky byly zjištěny nejen v hlediscích obecné roviny zkoumání, ale i v hlediscích zvláštní roviny zkoumání. Identifikačně významný byl nález kombinace odpovídajícího druhu, míry zjednodušení, dílčí kvality psací stopy, poměru metrických veličin, a to vše s odpovídající úrovní písařských dovedností. Současně byly ve zvláštní rovině zkoumání dohledány stabilizované markanty na úrovni dílčích komponent, ojediněle také na úrovni základních komponent. Nález markant nebyl vždy podpořen dostatečnou kvantitou. Omezujícím faktem byl rozsah srovnávacích adekvátních vzorků podpisů. Zásadně omezujícím faktem byla absence ukázek z rozhodného období roku 2014. Důslednou komparací adekvátního druhu písma a podpisů byly nalezeny markanty vykazující určitou míru stability podpořenou dobrou fixací dílčích komponent. Celkově tak bylo zřejmé, že markanty ve stejné kvalitě nemohly vzniknout nahodile. Identifikační hodnota nálezu měla komplexní povahu, proto dovolila stanovit pozitivní výsledek, i když s rozdílnou mírou jistoty danou rozdílným množstvím adekvátního srovnávacího materiálu.
Znalkyně ve svých závěrech jednoznačně vyloučila možnost padělání obou listin a podpisů na nich, neboť není v lidských možnostech v takovém rozsahu, při zachování tolika komponent, které byly hodnoceny a nalezeny, písmo druhé osoby padělat. Pro padělatele je velmi složité napodobit kvalitní osvojení zautomatizovaného písemného projevu jiné osoby. Když se padělatel v případě napodobování metodou tzv. „z volné ruky“ zaměří na kvalitu psací stopy (rychlost, jistotu, švih, apod.), dochází následně k optické odlišnosti oproti vzoru. Když se padělatel zaměří na optickou věrnost dílčích tvarů, dochází pak ke snížení kvality psací stopy (absence jistoty, snížení rychlosti, narušení plynulosti, apod.). Závěť nenese ani žádné prvky podpory nebo dopomoci.
