Smrt zůstavitele před podáním návrhu na vklad vlastnického práva k nemovitosti a po úhradě kupní ceny

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2512/2024, ze dne 4. 11. 2024:

Pro rozhodnutí v projednávané věci tedy zůstalo rozhodující, v jaké podobě má být pojata do aktiv pozůstalosti kupní cena ve výši 3 600 000 Kč uhrazená v souladu se zněním kupní smlouvy na účet účastníka 1).

Dovodil-li odvolací soud, že zemřel-li jeden z účastníků smlouvy o převodu nemovitostí ještě před rozhodnutím katastrálního úřadu o vkladu práva na nabyvatele, „jsou smluvními projevy zůstavitelky vázáni nadále její právní nástupci – dědicové ze zákona“, dovolací soud s jeho závěrem souhlasí, avšak jen potud, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud nemovité věci zapsané na LV XY v k. ú. XY zařadil do aktiv dědictví (pozn. správně pozůstalosti), a to včetně práv a povinností z kupní smlouvy vyplývajících. Dovolací soud se však neztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, jakož i soudu prvního stupně, které do aktiv pozůstalosti k předmětným nemovitým věcem zapsaným na LV XY zařadily také nárok zákonných dědiců (pohledávku – jak uvedl soud prvního stupně) na zaplacení kupní ceny.

Podle ustanovení § 1475 odst. 2 o. z. pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.

Podle ustanovení § 171 odst. 1 z. ř. s. aktiva pozůstalosti tvoří majetek zůstavitele, který vlastnil v den své smrti, jakož i pohledávky a majetková práva, která sice vznikla teprve po jeho smrti, avšak mají původ v právních skutečnostech, jež nastaly za jeho života, a která by mu bez dalšího patřila, kdyby nezemřel, a právo na vypořádání společného jmění, které bylo zrušeno, zaniklo nebo bylo zúženo ještě za života zůstavitele a dosud nebylo vypořádáno.

Pro zjištění zůstavitelova majetku je zásadně rozhodný skutkový stav, jaký tu byl v době smrti zůstavitele (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2004, sp. zn. 30 Cdo 1204/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4498/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4079/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 24 Cdo 3977/2019).

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 5. 2004, sp. zn. 30 Cdo 1204/2003, vyjádřil (mimo jiné) právní názor, že „v případě, že návrh na vklad byl podán až po smrti zůstavitele nebo dosud vůbec nebyl podán, je nepochybné, že zůstavitel v den své smrti byl ještě vlastníkem nemovitosti. Do pasív dědictví se za této situace zařadí závazek převést na nabyvatele vlastnické právo k nemovitosti v odpovídající hodnotě. Šlo-li o kupní smlouvu, do aktiv dědictví se uvede částka odpovídající kupní ceně nebo její části, která nebyla za života zůstavitele zaplacena. Jestliže byla kupní cena zůstaviteli zaplacena, do aktiv se uvede hotovost (pokud z úhrady ceny zůstala), popřípadě nedoplatek kupní ceny, byla-li zaplacena jen zčásti.“

Za situace, kdy na základě předmětné kupní smlouvy a v souladu s jejím zněním byla zůstavitelce za jejího života vyplacena kupní cena za nemovité věci zapsané na LV XY v k. ú. XY na účet účastníka 1), nelze jinak, než dospět k závěru, že pohledávka zůstavitelky za kupujícími na zaplacení kupní ceny jejím uhrazením za života zůstavitelky zanikla (a to i v souladu se zněním čl. 3 kupní smlouvy). Kupní cena za nemovité věci zapsané na LV XY v k. ú. XY uhrazená v souladu se zněním předmětné kupní smlouvy tedy představuje finanční prostředky (hotovost), které již náležely zůstavitelce, a proto měly být pojaty do seznamu aktiv pozůstalosti jako samostatné aktivum (ve výši, v jaké z úhrady kupní ceny ke dni smrti zůstaly), nikoliv tedy jako pohledávka zůstavitelky za kupujícími na zaplacení kupní ceny, jež je závislá na stavu převodu vlastnického práva k nemovitým věcem zapsaným na LV XY v k. ú. XY na kupující.

S ohledem na výše uvedené lze proto přisvědčit dovolateli, že povolala-li zůstavitelka závětí ze dne 20. 10. 2021 k dědění „ostatního movitého majetku a finančních prostředků“ účastníka 1), spadaly pod uvedené znění závěti zůstavitelky také finanční prostředky, které zůstavitelka získala z prodeje předmětných nemovitých věcí na LV XY v k. ú. XY (ve výši, v jaké z úhrady kupní ceny ke dni smrti zůstavitelce zůstaly), a proto tyto finanční prostředky neměly být předmětem dědění podle dědických podílů ze zákona, ale předmětem dědění z titulu závěti zůstavitelky ze dne 20. 10. 2021.

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek