Usnesení Nejvyššího soudu  sp. zn. 24 Cdo 1375/2024, ze dne 29. 7. 2024: Podle ustanovení § 1486 o. z. odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl. Podle ustanovení § 1487 o. z. odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1375/2024, ze dne 29. 7. 2024: Je-li otázka, zda došlo k výslovnému prominutí, mezi účastníky (skutkově) sporná, soudy musí postupovat podle § 170 z. ř. s. (dříve ust. § 175 k odst. 2 o. s. ř. do 31. 12. 2013) a odkázat dědice, jehož dědické právo se jeví […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1375/2024, ze dne 29. 7. 2024: Podle ustanovení § 1481 o. z. je z dědického práva vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1406/2024, ze dne 1. 8. 2024: Soudní praxe již dovodila (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.7.2023, sp. zn. 24 Cdo 988/2023), že ve světle tohoto závěru je třeba nadále používat judikaturu k výkladu dosavadního ustanovení § 484 obč. zák., a že proto je třeba při výkladu […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1887/2024, ze dne 17. 7. 2024: Jediná dovoláním formulovaná otázka, která podle dovolatelky dosud nebyla v judikatuře Nejvyššího soudu vyřešena, to je „zda v dědickém řízení (správně pozůstalostním řízení – poznámka Nejvyššího soudu) má být rozhodující vlastnictví dle veřejného seznamu, tedy že je jako vlastník uveden zůstavitel nebo, […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1477/2024, ze dne 1. 8. 2024: Pro rozhodnutí soudů v projednávané věci bylo (mimo jiné) významné vyřešení právní otázky, jakou právní ochranu poskytuje nyní (od 1. 1. 2014) účinná právní úprava oprávněnému dědici proti nepravenému dědici a v rámci této otázky posouzení toho, komu (ve smyslu ustanovení § […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3295/2023, ze dne 20. 6. 2024: Soud může jmenovat správcem pozůstalosti jak člověka (fyzickou osobu), tak i osobu právnickou. O požadavcích na osobu, která je způsobilá ke jmenování správcem pozůstalosti soudem, zákon výslovně stanoví (srov. § 158 odst.1 větu první z. ř. s.) pouze to, že musí se […]

Rozsudek Okresního soudu v Benešově sp. zn. 6 C 43/2023, ze dne 12. 9. 2023: Po provedeném dokazování a s ohledem na výše uvedenou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žalobce žil se zůstavitelkou minimálně po dobu jednoho roku před její smrtí ve společné domácnosti a vzhledem k tomu, že po zůstavitelce nedědil ani […]

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 24 C 121/2022, ze dne 28. 3. 2024: Pro popření pravosti listin o právním jednání pro případ smrti však nestačí pouhé bezdůvodné popření pravosti posledního pořízení dědicem, přihlášeným ze zákona, nýbrž je třeba, aby bylo odůvodněno, proč byla pravost posledního pořízení popřena, aby bylo poukázáno na takové […]

Rozsudek Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 21 C 76/2023, ze dne 5. 10. 2023: Řízení o pozůstalosti není řízením, ve kterém by soud mohl přezkoumávat otázky osobního stavu. Výrok rozsudku soudu o osobním stavu je závazný i pro řízení o dědictví (§ 159a odst. 3 o. s. ř.). Je-li osobní stav doložen jinou veřejnou listinou […]