Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 13 Co 61/95-36, ze dne 28. 2. 1995: Podle § 140 odst. 3 OSŘ v řízení o dědictví platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje dědic, který nabyl dědictví, jež není předluženo; je-li dědiců několik, platí tyto náklady podle vzájemného poměru čisté hodnoty jejich dědických podílů. V ostatních […]
Povinnost uložená státu, aby ve sporném řízení uplatnil své dědické právo
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 17 Co 361/2006, ze dne 5. 10. 2006: Podle § 175k odst. 2 OSŘ závisí-li rozhodnutí o dědickém právu na zjištění sporných skutečností, odkáže soud usnesením po marném pokusu o odstranění sporu dohodou účastníků toho z dědiců, jehož dědické právo se jeví jako méně pravděpodobné, aby své […]
Dědic zaměstnavatele, který je fyzickou osobou
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 486/2000, ze dne 17. 5. 2001: Z uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud k závěru, že za dědice zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, se ve smyslu ustanovení § 251a zák. práce považuje nejen ten, komu bylo soudem jako jedinému dědici potvrzeno nabytí dědictví po zaměstnavateli, ten, kdo jako dědic […]
Nerozlučné postavení dědiců v soudním řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2855/2000, ze dne 7. 8. 2001: Zanechal-li zůstavitel více dědiců, nebylo-li dědictví mezi nimi vypořádáno ohledně věci, o kterou jde v občanském soudním řízení vedeném s jinou osobou (osobou, která není zůstavitelovým dědicem), a byla-li příčinou tohoto stavu skutečnost, že v dědickém řízení (popřípadě v původním dědickém řízení) […]
Určení ceny zůstavitelova majetku v pozůstalostním řízení není pro věřitele závazná
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 857/2004, ze dne 14. 10. 2004: Podle ustálené judikatury soudů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.5.2001 sp. zn. 21 Cdo 486/2000, uveřejněný pod č. 34 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2002) se za dědice zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, ve smyslu ustanovení § 251a ZP […]
Rozhodování o procesním nástupnictví státu před skončením pozůstalostního řízení
Usnesení Nejvyšší soud sp. zn. 29 Cdo 2726/2008, ze dne 28. 8. 2008: V další fázi řízení odvolací soud nepřehlédne, že Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. prosince 2007, č.j. 21 Cdo 441/2007, uzavřel, že ztratí-li po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která nezanechala žádné dědice, jejíž dědici jsou nezpůsobilí dědit […]
Dědické spor, jehož účastníkem je stát v případě tzv. odúmrti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 887/2008, ze dne 31. 3. 2009: Výrok usnesení vydaného soudem v řízení o dědictví podle ustanovení § 175k odst. 2 o. s. ř. musí obsahovat údaj o tom, jakou žalobu má odkázaný účastník podat. Vzhledem k tomu, že § 175k odst. 2 o. s. ř. umožňuje odkázat dědice, […]
Přechod družstevního podílu na stát jako tzv. odúmrť
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4498/2008, ze dne 17. 12. 2009: Přechod členství v bytovém družstvu a nájmu družstevního bytu nelze omezovat jen na toho, komu bylo jako jedinému dědici potvrzeno nabytí dědictví po zůstaviteli, nebo na ty, kdo dědí po zůstaviteli ze zákona nebo ze závěti anebo z obou těchto důvodů a […]
Přechod družstevního podílu na stát jako tzv. odúmrť
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3452/2008, ze dne 26. 1. 2010: Přechod členství v bytovém družstvu a nájmu družstevního bytu nelze omezovat jen na toho, komu bylo jako jedinému dědici potvrzeno nabytí dědictví po zůstaviteli, nebo na ty, kdo dědí po zůstaviteli ze zákona nebo ze závěti anebo z obou těchto důvodů a […]
Přechod družstevního podílu na stát jako tzv. odúmrť
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3088/2009, ze dne 26. 1. 2010: Přechod členství v bytovém družstvu a nájmu družstevního bytu nelze omezovat jen na toho, komu bylo jako jedinému dědici potvrzeno nabytí dědictví po zůstaviteli, nebo na ty, kdo dědí po zůstaviteli ze zákona nebo ze závěti anebo z obou těchto důvodů a […]