Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4549/2007, ze dne 29. 10. 2008: Postavení žalobce v řízení před soudem je určeno obsahem rozhodnutí soudu, vydaného podle ustanovení § 175k odst. 2 o. s. ř. Ostatní účastníci řízení o dědictví budou vystupovat v řízení před soudem jako žalovaní, a to i když v řízení o dědictví […]
Žaloba věřitele vůči neznámým dědicům zůstavitele; přihlášení pohledávky věřitele do pozůstalostního řízení a vliv na promlčecí lhůtu
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5145/2007, ze dne 10. 12. 2008: Stav, jaký tu vzniká v době od smrti zůstavitele až do pravomocného usnesení soudu, kterým se řízení o dědictví končí, se projevuje také ve vztazích k majetku patřícímu do dědictví a k zůstavitelovým dluhům. Až do vypořádání dědictví pravomocným usnesením soudu o […]
Žaloba věřitele vůči neznámým dědicům zůstavitele
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5145/2007, ze dne 10. 12. 2008: Věřitel může uplatnit svou pohledávku žalobou u soudu podanou proti „neznámým dědicům“ zemřelého dlužníka, jestliže za řízení o dědictví nebo jinak dosud nebylo objasněno, zda zůstavitel zanechal dědice, popřípadě o kom lze mít důvodně (zejména podle poznatků z probíhajícího dědického řízení) za […]
Aktivní legitimace dědice k podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení před skončením pozůstalostního řízení
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4157/2008, ze dne 11. 3. 2009: Ačkoli právní úprava dědického práva vychází z principu ingerence státu při nabývání dědictví (předpokládá mimo jiné, že dědictví po každém zůstaviteli musí být soudem projednáno a rozhodnuto), podle § 460 obč. zák. platí, že dědictví se nabývá smrtí zůstavitele (srov. rozsudek Městského […]
Právní povaha úroků z vkladu peněžních prostředků naběhlých po smrti zůstavitele
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 369/2010, ze dne 17. 8. 2010: V projednávané věci se odvolací soud při posuzování otázky právní povahy úroků z vkladu peněžních prostředků, které náleží do dědictví, a počátku běhu promlčecí doby pro jejich vydání odchýlil od ustanovení hmotného práva i jeho interpretace obsažené v judikatuře Nejvyššího soudu, dovolání […]
Aktivní legitimace jediného dědice k uplatnění pohledávky zůstavitele, která nebyla projednána v pozůstalostním řízení
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 774/2009, ze dne 27. 4. 2011: Dědictví je představováno souhrnem všech práv a povinností způsobilých být předmětem dědění, aniž by dědické nástupnictví k nim bylo závislé na vědomosti dědice o tom, o jaké práva a povinnosti jde. I když právní úprava dědického práva vychází z principu ingerence státu […]
Nerozlučné postavení dědiců
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1543/2009, ze dne 27. 6. 2011: Zanechal-li zůstavitel více dědiců, projevuje se stav, jaký tu vzniká v době od smrti zůstavitele až do pravomocného rozhodnutí soudu o dědictví, také v jejich vzájemných vztazích k majetku patřícímu do dědictví. Musí být vzato v úvahu, že rozhodnutí soudu o dědictví […]
Předčasné rozhodnutí soudu o procesním nástupnictví v případě smrti účastníka řízení, tj. v době, kdy není skončeno pozůstalostní řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3423/2009, ze dne 12. 10. 2011: Dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu (§ 462 obč. zák.); také ve vztahu k dědictví připadnuvšímu státu platí, že se nabývá smrtí zůstavitele (§ 460 obč. zák.). Ze skutečnosti, že zůstavitel nezanechal žádné dědice, že zůstavitelovi dědici jsou nezpůsobilí dědit nebo […]
Požadavek na náhradu škody po státu může být shledán důvodným pouze v případě, není-li možné se požadovaného plnění domoci po osobě, jíž stíhá povinnost toto plnění vydat, ať už z titulu smluvního ujednání či z bezdůvodného obohacení, neboť až za této situace dochází ke vzniku škody
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2736/2011, ze dne 11. 1. 2012: V daném případě je třeba vyjít z povahy pochybení, jež přivodilo dovolatelům tvrzenou újmu. Tím byla (dle skutkových zjištění soudů nižších stupňů) okolnost, že došlo k záměně dvou zůstavitelů, v důsledku čehož došlo k provedení dědického řízení o nově najevo vyšlém majetku […]
Vstup dědice do právního postavení zůstavitele v případě družstevního podílu
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2145/2010, ze dne 15. 2. 2012: Dovolateli lze přisvědčit v tom, že v případě zániku členství smrtí člena družstva mohou nastat dvě různé situace: 1/ Dědic členských práv a povinností se nestane členem družstva – v tomto případě má dědic dle výslovného znění § 232 odst. 3 obch. […]
