Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3383/2007, ze dne 29. 4. 2008: Podle ustanovení § 482 obč. zák., je-li více dědiců, vypořádají se u soudu mezi sebou o dědictví dohodou. Neodporuje-li dohoda zákonu nebo dobrým mravům, soud ji schválí. Podle ustanovení § 175q odst. 1 písm. c) o.s.ř. soud v usnesení o dědictví schválí […]
K věcnému rozsahu dohody dědiců o vypořádání dědictví
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1333/2008, ze dne 3. 10. 2008: Ohledně majetku, který nebyl projednán v dědickém řízení pro absenci vědomosti soudu i účastníků dědického řízení o jeho existenci, nemohla být platně uzavřena soudem schválená dohoda dědiců.
Zásahy soudu do obsahu dohody o vypořádání dědictví nebo schválení jen části dohody
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1762/2008, ze dne 26. 2. 2009: Dohodu o vypořádání dědictví může soud schválit jen v tom znění, v jakém byla uzavřena; je vyloučeno, aby rozhodl o schválení jen části dohody.
Povaha usnesení o schválení dědické dohody z hlediska přetržení promlčecí doby podle § 110 odst. 1 obč. zák.
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 190/2011, ze dne 27. 4. 2011: Usnesení soudu o schválení dědické dohody, podle níž jeden z dědiců nabyl pohledávku zůstavitele za jiným dědicem, není rozhodnutím, které ve vztahu k této pohledávce způsobuje přetržení promlčecí doby.
Odstoupení od dohody o vypořádání dědictví jen některým z dědiců
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3637/2009, ze dne 23. 11. 2011: Protože změna dohody, její odvolání nebo nahrazení novou dohodou jsou možné pouze se souhlasem všech dědiců, kteří ji uzavřeli, a protože v souzené věci projevili vůli odstoupit od uzavřené dědické dohody pouze Z. D. a K. G., jsou jí účastníci vázáni. Ztotožnil […]
Dohoda o vypořádání dědictví schválená notářem je exekučním titulem
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1753/2011, ze dne 18. 4. 2012: Rozhodnutí státních notářství a od 1. ledna 1993 rozhodnutí soudů o schválení dohody dědiců o vypořádání dědictví, pokud ukládají povinnost k plnění mezi dědici navzájem, jsou exekučními tituly.
Relativní bezúčinnost dohody o vypořádání dědictví
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4369/2010, ze dne 17. 5. 2012: Věřitel může s úspěchem odporovat dohodě o vypořádání dědictví schválené pravomocným usnesením o dědictví, kterou dlužník (jako dědic) uzavřel v úmyslu zkrátit své věřitele, jsou-li pro vyslovení odporovatelnosti splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 42a obč. zák.
Od dohody o vypořádání dědictví nelze bez dalšího jednostranně odstoupit
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4692/2010, ze dne 30. 10. 2012: Z hlediska závěru odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) o tom, zda v daném případě došlo mezi dědici k uzavření dohody o vypořádání dědictví, zda má soud rozhodovat o takové dohodě ve smyslu ustanovení § 482 obč. zák. a zda lze od […]
Změna dohody o vypořádání dědictví
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 17 Co 570/2012, ze dne 29. 1. 2013: Dohodu o vypořádání dědictví nelze měnit pouze na přání jednoho z dědiců.
Počátek běhu lhůty k odporování dlužníkově dohodě o vypořádání dědictví
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 662/2012, ze dne 2. 4. 2013: Tříletá lhůta, v níž je možné odporovat dlužníkově dohodě o vypořádání dědictví, běží ode dne právní moci usnesení vydaného v řízení o dědictví, kterým byla tato dohoda o vypořádání dědictví schválena.