Rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 218/93, ze dne 14. 2. 1994: Ustanovení závěti, kterým pořizovatel poroučí svůj majetek „svým dětem“ bez uvedení bližších údajů o těchto dětech, nelze považovat za neurčité: je prokazatelné, kdo je dítětem pořizovatele. Neobsahuje-li závěť další omezení, je třeba ji vykládat tak, že pořizovatel ustanovil za dědice […]
Určitost označení dědice v závěti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1143/2002, ze dne 19. 12. 2002: Ustanovení dědiců je podstatnou obsahovou náležitostí závěti jako právního úkonu, bez níž by nešlo o platnou závěť. Občanský zákoník přitom nestanoví, jak má být v závěti vyjádřeno ustanovení někoho dědicem, tj. formální náležitost ustanovení dědice. Proto musí jít o takové označení, které […]
Určitost označení dědice v závěti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1859/2006, ze dne 25. 4. 2007: Označení osoby dědice zůstavitelkou v závěti tak, že jde o osobu, „která se prokáže dokladem o zaplacení jejího pohřbu do hrobky k jejímu manželovi“, a že „to bude táž osoba, která se o ni až do její smrti postarala“, lze pokládat za […]
Vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni na základě závěti neplatné
Vznik věcného břemene na základě závěti obecně předpokládá jednak existenci závěti, v níž zůstavitel ustanoví dědice k příslušnému věcnému právu, jež bude trpěno jako věcné břemeno na nemovitosti, kterou zdědí jiný dědic, a jednak rozhodnutí soudu (dříve státního notářství), jímž bude v řízení o dědictví věcné břemeno deklarováno. V době před 1. 4. 1983 zákon […]
Odkázání bytu dědici závětí za situace, kdy v den smrti se zůstavitel stane jen vlastníkem družstevního podílu
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1380/2007, ze dne 16. 7. 2008: Z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, že odvolací soud z uvedených východisek při rozhodování věci vycházel a postupem podle ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. dospěl ke správnému závěru, že právní úkon závěti, který učinila zůstavitelka dne 21.1.1998 je v celém rozsahu […]
Byt – jednotka jako předmět dědění, odkázal-li zůstavitel dědici členský podíl v bytovém družstvu
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3400/2007, ze dne 18. 12. 2008: V posuzovaném případě nebylo pochyb ani sporu o tom, co bylo předmětem závěti zůstavitelky ze dne 16.8.1990 v době, kdy byla tato závěť pořízena. Postup podle ustanovení § 35 odst. 2 občanského zákoníku, jehož smyslem je vykládat právní úkon ke dni, kdy […]
Přání zůstavitele uvedené v závěti. Podjatost soudního komisaře.
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3373/2011, ze dne 25. 2. 2013: Vysloví-li zůstavitel v závěti, že si „přeje“, aby jeho dědic vyplatil určité osobě peněžitou částku, je tento jeho projev vůle bez právní závaznosti. Sepsal-li notář notářský zápis o závěti zůstavitele a současně působí jako soudní komisař v dědickém řízení po zůstaviteli, jsou […]
Potvrzení dědických podílů v případě odkázání konkrétních věcí dědicům v závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4136/2011, ze dne 18. 6. 2013: V případě, že zůstavitel v závěti určil konkrétní věci a práva, které mají jednotlivým dědicům připadnout, soud – jak dovodila ustálená judikatura soudů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.5.2009 sp. zn. 21 Cdo 427/2008, které bylo uveřejněno pod č. 14 […]
Neurčitost závěti v části týkající se určení dědice
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 434/2013, ze dne 17. 1. 2014: Z dosavadních výsledků řízení vyplývá, že dědické právo po V. H. svědčí ze zákona manželce Ing. H. H. a dceři V. H. V průběhu řízení před soudem prvního stupně byla předložena holografní závěť datovaná dne 20.8.2011 obsažená na dvou stranách textu, začínající […]
Právo zůstavitele povolat náhradního dědice
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 41/2015, ze dne 21. 5. 2015: Ani ostatní dovolatelkou uplatněné námitky nejsou způsobilé zpochybnit správnost závěru odvolacího soudu, že dědické právo závětní dědičky E. K. se zakládá na závěti bez zjevných formálních nedostatků, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je i ve vztahu k těmto dovolatelkou vymezeným otázkám v souladu […]
