Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2094/2015, ze dne 21. 10. 2015: Jak je zřejmé z citace zákonného ustanovení § 477 odst. 1 věty první obč. zák., k obligatorním náležitostem závěti patří označení majetku, o kterém zůstavitel závětí pořizuje. Vznikne-li pochybnost o obsahu právního úkonu závěti z hlediska jeho určitosti nebo srozumitelnosti (např. ve […]
Povolání osoby oprávněné z věcného břemene jakožto určení dědice
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 78/2015-I., ze dne 31. 7. 2017: Osoba, kterou zůstavitel ustanovil závětí k výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, jež má váznout na nemovitosti, kterou zdědí jiný dědic, je v rozsahu tohoto práva dědicem ze závěti (účastníkem dědického řízení). Pro posouzení, zda zletilý syn zůstavitele, jehož zůstavitel ustanovil závětí pouze […]
Nečitelná závěť
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1847/2020, ze dne 29. 10. 2020: Jak je zřejmé z citace ustanovení § 477 odst. 1 věty první obč. zák., k obligatorním náležitostem závěti patří ustanovení dědiců, kterým majetek zůstavitele připadne. V posuzovaném případě bylo z hlediska skutkového stavu (rozhodného pro posouzení projednávané věci) zjištěno, že M. F. […]
Stát může být nepravým dědicem podle § 485 obč. zák.; nepřesné označení dědice
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3205/2020, ze dne 28. 4. 2021: Při určení dědiců v závěti bývá někdy použito formulací, které mohou vzbuzovat pochybnost o tom, zda je dědic dostatečně určen a zda závěť není z tohoto důvodu neplatná, případně částečně neplatná ve vztahu k osobě tohoto dědice (§ 41 obč. zák.). U […]
K posuzování osob blízkých dědicům ve smyslu § 476f obč. zák.
Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 266/97, ze dne 30. 1. 1998: Posouzení, zda osoby, které vykonávaly funkce svědků při pořizování závěti, jsou osobami blízkými závětnímu dědici, je posouzením právním, nikoli skutkovým.
Ke způsobilosti být svědkem allografní závěti, má-li dědit právnická osoba
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 530/2001, ze dne 7. 3. 2002: Je-li allografní závětí povolána za zůstavitelova dědice právnická osoba, jsou osobami jí blízkými, a tedy nezpůsobilými svědky závěti, fyzické osoby, které činí za tuto právnickou osobu právní úkony, jakož i fyzické osoby, které jsou společníky, členy nebo zaměstnanci této právnické osoby nebo […]
Neplatnost allografní závěti z důvodu nezpůsobilého svědka
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3155/2015, ze dne 4. 11. 2015: Rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska závěru o neplatnosti allografní závěti zůstavitele P. V., zemřelého dne 13.11.2012, pořízené dne 22.1.2012 ve smyslu ustanovení § 476b zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění účinném do 31.12.2013; dále jen „obč. zák.“), byla-li svědkem […]
I závěť jakožto právní úkon může být výjimečně neplatná pro rozpor s dobrými mravy
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 4260/2018, ze dne 23. 8. 2019: Závěr odvolacího soudu, že je pojmově vyloučeno, aby pořízení závěti bylo v rozporu s dobrými mravy, dovolací soud považuje za nesprávný, neboť i z výše uvedeného vyplývá, že platná závěť musí splňovat i tuto obecnou náležitost platného právního úkonu, tedy že nesmí […]
„Osoba nevidomá“ ve smyslu ustanovení § 476e obč. zák.
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2567/2004, ze dne 29. 11. 2005: Podle ustanovení § 476e obč. zák. svědky mohou být pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům. Svědky nemohou být osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty, které neznají jazyk, ve kterém se projev vůle činí, a osoby, které mají podle závěti dědit. Z […]
Právnická osoba jako svědek závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2600/2005, ze dne 3. 5. 2006: U allografní závěti zákon požaduje (pod sankcí neplatnosti právního úkonu), aby zůstavitel před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, a aby se svědci na závěť podepsali, z toho důvodu, aby osoby, které zůstavitel povolal za svědky […]
