ONDRÚŠ, Miroslav. Právo na vydání ostatků. Právní rozhledy, 2017, č. 18, s. 626-629: Aktivně legitimovanou osobou k vydání ostatků je v prvé řadě ten, kterého člověk před svou smrtí výslovně určil (např. v rámci závěti, ale i ústně v nemocničním zařízení). Není vyloučeno, aby povinnost převzít ostatky měla povahu příkazu ve smyslu § 1569 a násl. ObčZ. Zůstaví-li zůstavitel někomu něco s připojením příkazu (povinnost […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 233/2023, ze dne 12. 4. 2023: Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání ženy, která zneužila nepříznivého zdravotního stavu své babičky. Obviněná přiměla babičku k podpisu darovací smlouvy na její spoluvlastnický podíl na nemovitosti v celkové výši nejméně 11 991 000 Kč. Jak vyplynulo z dokazování před soudem prvního stupně, uvedená cena […]

Povinnost mlčenlivosti notáře slouží k ochraně zájmů klienta a působí vždy vůči třetím osobám. Proto se povinnosti mlčenlivosti nelze dovolávat vůči klientovi samotnému, a tedy ani vůči právním nástupcům klienta, a to ani v případě, že je těchto právních nástupců více a jejich zájmy nejsou totožné.

Celkové hodnocení testu: 24 – 30 bodů – není organické mozkové postižení (norma) 21 – 23 bodů – lehká porucha – 1. stadium (stupeň) 11 – 20 bodů – kognitivní porucha středního stupně – 2. stadium (stupeň) 0 – 10 bodů – těžká kognitivní porucha – 3. stadium (stupeň) NS 24 Cdo 1056/2022: „Nesoulad se […]

MUZIKÁŘ, Martin. Dědická smlouva a její praktické využití. Ad Notam, 2023, č. 1, s. 3-7: ZÁKLADNÍ VÝHODY DĚDICKÉ SMLOUVY: Dědická smlouva poskytuje oproti závěti smluvním stranám (ale i jiným dotčeným osobám) tyto základní výhody: – dědická smlouva vždy „přebíjí“ závěť, a to i v případě, kdy je závěť pořízena později (§ 1588 odst. 2 ObčZ), […]

§ 288a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů: [Evropské dědické osvědčení] (1) Evropské dědické osvědčení vydá za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie usnesením soud místně příslušný pro řízení o pozůstalosti na žádost žadatele k prokázání jeho statusu nebo k vykonání práv či pravomocí. Do skončení řízení o […]

Dědic, kterému bylo potvrzeno nabytí dědictví v rámci Evropské unie, může dosáhnout zápisu vlastnického práva k zděděné nemovitosti po zůstaviteli nacházející se na území České republiky na základě tzv. evropského dědického osvědčení, které mu vydají příslušné orgány státu, v němž proběhlo dědické řízení. Dědictví nemovitosti se tak již neprojednává podle toho , kde se nemovitost […]

TALANDA, Adam. 4. Dílčí závěr. In: TALANDA, Adam. Problematika reprezentace v dědickém právu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021: V případě materiální reprezentace je právo nastoupivšího dědice odvozené od jeho předka, a proto nastoupivší dědic může nabýt jen takové právo, které svědčilo původnímu dědici, který ho ale sám neměl; v případě formální reprezentace nastoupivší dědic má vlastní neodvozené dědické právo, a není proto […]

TLÁŠKOVÁ, Šárka. § 168 [Spor o dědické právo]. In: SVOBODA, Karel, TLÁŠKOVÁ, Šárka, VLÁČIL, David, LEVÝ, Jiří, HROMADA, Miroslav a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 364–368: § 168 z. ř. s. Soud vyšetří dědická práva všech, které vyrozuměl o jejich dědickém právu nebo kteří řádně uplatnili […]

(TLÁŠKOVÁ, Šárka. § 162 [Vypořádání majetku]. In: SVOBODA, Karel, TLÁŠKOVÁ, Šárka, VLÁČIL, David, LEVÝ, Jiří, HROMADA, Miroslav a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 346–352: 162 Vypořádání majetku (1) Zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého […]