Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 4987/2017, ze dne 13. 2. 2018: Závěr o tom, že věc, kterou má podle dohody o vypořádání dědictví jeden z dědiců nabýt do svého vlastnictví, nemohla být s ohledem na skutkové okolnosti, které existovaly v době uzavření dohody o vypořádání dědictví, předmětem této dohody, nemůže učinit exekuční soud […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1293/2017, ze dne 29. 5. 2019: Stěžejní otázkou byl v projednávané věci výklad Dohody bratrů, kterou si ujednali vypořádání majetkových hodnot, které následně krátce po uzavření této Dohody matka na jednoho z bratrů převedla. Dovolací soud již ve své rozhodovací praxi vyslovil, že nelze mít za to, že […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 449/2022, ze dne 22. 3. 2022: Dohoda o vypořádání dědictví je institutem dědického práva sloužícím k vypořádání dědictví za situace, kdy je prokázáno dědické právo více osob, které se dohodnou na vypořádání dědictví, a takové vypořádání neodporuje zákonu ani dobrým mravům. Za takovýchto okolností je dohodu možné uzavřít, […]

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 7 C 90/2012, ze dne 16. 9. 2022: Dle § 482 a následující zák.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný v době pro posouzení rozhodné, za použití ust. § 3028 zák.č.89/2012 Sb. zemře-li nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, přecházejí jeho smrtí členství […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 626/2018, ze dne 1. 6. 2018: K nastoleným otázkám týkajícím se neplatnosti rozhodnutí o vyloučení L. Š. z družstva pokládá dovolací soud za potřebné především připomenout, že dědic, jemuž bylo usnesením soudu vydaným v dědickém řízení (§ 481 a násl. obč. zák.), potvrzeno nabytí členského podílu (členských práv […]

Rozsudek Nejvyššího soudu České socialistické republiky sp. zn. 4 Cz 43/88, ze dne 30. 6. 1988: Dědickým podílem ze zákona ve smyslu ustanovení § 479 o. z. je podíl vypočtený z celého dědictví a nikoli jen z té části dědictví, která se v konkrétním případě dědí ze závěti, tedy z té části dědictví, o které […]

Stanovisko Nejvyššího soudu ČSFR sp. zn. Cpjf 90/89, ze dne 27. 6. 1990: Prohlášení o tom, že se neuplatňuje právo dovolat se neplatnosti ( § 40a odst. 1 o. z.) závěti pro její rozpor s ustanovením § 479 o. z., učiněné zákonným zástupcem nezletilce nebo jiného opatrovance v řízení před státním notářstvím, musí být schváleno […]

Rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cdo 84/93, ze dne 29. 6. 1994: Posouzení pravosti podpisu zůstavitele na závěti je ve smyslu § 127 odst. 1 OSŘ posouzením skutečnosti, k níž je třeba odborných znalostí z oboru písmoznalectví. Soudu nepřísluší nahrazovat důkaz znaleckým posudkem z tohoto oboru vlastním posouzením pravosti podpisu.

Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 184/96, ze dne 30. 9. 1996: Podle ustanovení § 479 ObčZ lze v důsledku relativní neplatnosti závěti krátit jen podíly určené závětí. Je však vyloučeno, aby byly s odkazem na toto ustanovení kráceny podíly na majetku, který se dědí ze zákona a nikoli ze závěti. Do […]

Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 14/97, ze dne 28. 5. 1997: Jestliže se potomci zůstavitele nedovolají neplatnosti závěti, kterou bylo pořízeno o veškerém majetku a kterou byli jako dědici opomenuti, je jediným dědicem dědic ze závěti; nemůže dojít k vypořádání dědictví dohodou mezi závětním dědicem a potomky zůstavitele.