Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 434/2013, ze dne 17. 1. 2014: Z dosavadních výsledků řízení vyplývá, že dědické právo po V. H. svědčí ze zákona manželce Ing. H. H. a dceři V. H. V průběhu řízení před soudem prvního stupně byla předložena holografní závěť datovaná dne 20.8.2011 obsažená na dvou stranách textu, začínající […]
Právo zůstavitele povolat náhradního dědice
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 41/2015, ze dne 21. 5. 2015: Ani ostatní dovolatelkou uplatněné námitky nejsou způsobilé zpochybnit správnost závěru odvolacího soudu, že dědické právo závětní dědičky E. K. se zakládá na závěti bez zjevných formálních nedostatků, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je i ve vztahu k těmto dovolatelkou vymezeným otázkám v souladu […]
Výklad neurčitého ustanovení závěti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2094/2015, ze dne 21. 10. 2015: Jak je zřejmé z citace zákonného ustanovení § 477 odst. 1 věty první obč. zák., k obligatorním náležitostem závěti patří označení majetku, o kterém zůstavitel závětí pořizuje. Vznikne-li pochybnost o obsahu právního úkonu závěti z hlediska jeho určitosti nebo srozumitelnosti (např. ve […]
Povolání osoby oprávněné z věcného břemene jakožto určení dědice
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 78/2015-I., ze dne 31. 7. 2017: Osoba, kterou zůstavitel ustanovil závětí k výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, jež má váznout na nemovitosti, kterou zdědí jiný dědic, je v rozsahu tohoto práva dědicem ze závěti (účastníkem dědického řízení). Pro posouzení, zda zletilý syn zůstavitele, jehož zůstavitel ustanovil závětí pouze […]
Nečitelná závěť
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1847/2020, ze dne 29. 10. 2020: Jak je zřejmé z citace ustanovení § 477 odst. 1 věty první obč. zák., k obligatorním náležitostem závěti patří ustanovení dědiců, kterým majetek zůstavitele připadne. V posuzovaném případě bylo z hlediska skutkového stavu (rozhodného pro posouzení projednávané věci) zjištěno, že M. F. […]
Stát může být nepravým dědicem podle § 485 obč. zák.; nepřesné označení dědice
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3205/2020, ze dne 28. 4. 2021: Při určení dědiců v závěti bývá někdy použito formulací, které mohou vzbuzovat pochybnost o tom, zda je dědic dostatečně určen a zda závěť není z tohoto důvodu neplatná, případně částečně neplatná ve vztahu k osobě tohoto dědice (§ 41 obč. zák.). U […]
K posuzování osob blízkých dědicům ve smyslu § 476f obč. zák.
Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 266/97, ze dne 30. 1. 1998: Posouzení, zda osoby, které vykonávaly funkce svědků při pořizování závěti, jsou osobami blízkými závětnímu dědici, je posouzením právním, nikoli skutkovým.
Ke způsobilosti být svědkem allografní závěti, má-li dědit právnická osoba
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 530/2001, ze dne 7. 3. 2002: Je-li allografní závětí povolána za zůstavitelova dědice právnická osoba, jsou osobami jí blízkými, a tedy nezpůsobilými svědky závěti, fyzické osoby, které činí za tuto právnickou osobu právní úkony, jakož i fyzické osoby, které jsou společníky, členy nebo zaměstnanci této právnické osoby nebo […]
Neplatnost allografní závěti z důvodu nezpůsobilého svědka
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3155/2015, ze dne 4. 11. 2015: Rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska závěru o neplatnosti allografní závěti zůstavitele P. V., zemřelého dne 13.11.2012, pořízené dne 22.1.2012 ve smyslu ustanovení § 476b zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění účinném do 31.12.2013; dále jen „obč. zák.“), byla-li svědkem […]
I závěť jakožto právní úkon může být výjimečně neplatná pro rozpor s dobrými mravy
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 4260/2018, ze dne 23. 8. 2019: Závěr odvolacího soudu, že je pojmově vyloučeno, aby pořízení závěti bylo v rozporu s dobrými mravy, dovolací soud považuje za nesprávný, neboť i z výše uvedeného vyplývá, že platná závěť musí splňovat i tuto obecnou náležitost platného právního úkonu, tedy že nesmí […]