Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2873/2015, ze dne 21. 12. 2016: Závěr odvolacího soudu, podle kterého na splatnost vypořádacího podílu nemá vliv rozhodnutí soudu o potvrzení nabytí dědictví (popř. o schválení dohody dědiců) po zesnulém společníkovi, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že až do vypořádání dědictví […]
Zastavení řízení v případě, že zůstavitel zanechal majetek nepatrné hodnoty a nemá tak právní nástupce
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3913/2015, ze dne 15. 9. 2016: Ten, kdo (jako dědic) nabyl dědictví (podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013), neodpovídá za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí, v plném (neomezeném) rozsahu. Český právní řád vycházel po dobu účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve […]
Žaloba proti neznámým dědicům
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 277/2021, ze dne 18. 6. 2021: Není-li v době, kdy žalobce zvažuje podání žaloby vztahující k majetku zůstavitele, znám okruh dědiců zůstavitele, je přípustné, aby předmětná (určovací) žaloba byla podána proti neznámým dědicům zůstavitele, přičemž na soudu bude, aby uvážil, zda má být řízení přerušeno až do skončení […]
Na náhradu nákladů řízení uložených právnímu nástupci zůstavitele se nevztahuje limit odpovědnosti za dluhy
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3997/2019, ze dne 19. 2. 2020: V právní teorii i soudní praxi (s důrazem na ustálenou judikaturu dovolacího soudu) není pochyb ani o tom, že náklady vzniklé za řízení jeho předchůdci patří k nákladům řízení procesního nástupce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. února 2014, […]
Úprava započtení na povinný podíl se použije analogicky i na započtení na dědický podíl
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 222/2019, ze dne 28. 1. 2020: Pro rozhodnutí soudů o výši dědických podílů V. A. a R. M., jako dědiců podle zákonné posloupnosti v první třídě dědiců, bylo mimo jiné významné posouzení, zda lze na dědický podíl započíst to, co dědic od zůstavitele bezplatně obdržel dříve než v […]
Zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5543/2015, ze dne 15. 9. 2016: O zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy může jít pouze v případě jednání, jímž se dědic snaží vyvolat uspořádání dědické posloupnosti v rozporu s vůlí zůstavitele.
Životní pojištění, obmyšlený a odúmrť
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1144/2016, ze dne 30. 3. 2017: Za dědice pojištěného ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ve znění do 31.12.2013), se nepovažuje stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť podle ustanovení § 462 obč. zák. Pojistné plnění ze smlouvy o […]
Stát nabývá odúmrť ke dni smrti zůstavitele
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2517/2018, ze dne 5. 12. 2018: Dovolání žalobce je přípustné, jelikož se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury při posuzování otázky, k jakému okamžiku nabývá stát dědictví na základě tzv. odúmrti. Nejvyšší soud totiž dlouhodobě zdůrazňuje, že také ve vztahu k dědictví, jež podle § 462 obč. zák. […]
Odpovědnost státu za dluhy v případě nabytí majetku, který se nepodařilo zpeněžit v rámci likvidace pozůstalosti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4639/2016, ze dne 21. 3. 2017: Za tohoto stavu věci závisí napadený rozsudek odvolacího soudu mimo jiné na vyřešení právní otázky, zda stát, jemuž připadl majetek zůstavitele, který se nepodařilo zpeněžit v rámci likvidace dědictví, odpovídá za dluhy související s tímto majetkem vzniklé v době od smrti zůstavitele […]
Osvobození od dluhů v oddlužení se nevztahuje na dluhy, které dlužník zdědil po tomto osvobození
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2982/2021, ze dne 27. 4. 2022: Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 24. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010, uveřejněném pod číslem 63/2011 Sb. rozh. obč., vysvětlil, že rozhodnutí vydané podle ustanovení § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, jímž insolvenční soud osvobodí dlužníka od placení pohledávek […]
