Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1003/2016, ze dne 20. 2. 2017: Za tohoto skutkového stavu bylo v posuzované věci pro rozhodnutí soudů významné vyřešení právní otázky, zda státní příspěvková organizace může být dědicem ze závěti. Protože tato otázka hmotného práva v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, […]
Dohoda o vypořádání dědictví ohledně dluhů není účinná vůči věřitelům
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2076/2014, ze dne 25. 6. 2014: Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 17. února 2005, sp. zn. 32 Odo 246/2003 (jenž je veřejnosti k dispozici na jeho webových stránkách a na nějž správně odkázal soud prvního stupně), dovodil, že dohoda o vypořádání dědictví upravuje jen právní vztahy […]
Slabší dědické právo tzv. spolužijící osoby oproti státu v případě odúmrti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1572/2018, ze dne 7. 11. 2018: Odvolací soud správně dovodil, že při úvaze, čí dědické právo se v projednávané věci jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, není podstatné, že účastník 1) dovozuje své dědické právo ze zákonné dědické posloupnosti (ve třetí třídě dědiců), zatímco dědění účastnice […]
Nová skutečnost zakládající změnu spornosti zařazení majetku do aktiv dědictví
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1473/2015, ze dne 9. 2. 2016: Sporností aktiv nebo pasiv dědictví ve smyslu ustanovení § 175k odst. 3 OSŘ se v ustálené judikatuře soudů rozumí rozdílná (rozporná) tvrzení účastníků řízení o dědictví o skutečnostech, které jsou rozhodné pro posouzení (pro právní závěr), zda věc, právo nebo jiná majetková […]
Předložení kopie závěti v dědickém řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1473/2015, ze dne 9. 2. 2016: V projednávané věci bylo pro rozhodnutí soudů významné (z hlediska uplatněných dovolacích důvodů) vyřešení právní otázky, zda může svědčit dědické právo osobám povolaným závětí, která byla předložena v dosavadním dědickém řízení pouze ve fotokopii. Vzhledem k tomu, že odvolací soud uvedenou otázku […]
Možnost nakládat s majetkem po vyhotovení závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1071/2021, ze dne 2. 7. 2021: Po pořízení závěti může zůstavitel věcněprávně nakládat se svým majetkem
Odmítnutí dědictví jako zkracující úkon
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3481/2020, ze dne 5. 3. 2021: Nejvyšší soud tak učinil ve svém usnesení ze dne 11. března 2016, sp. zn. 21 Cdo 5159/2015, v němž sice stručně, leč též s odkazem na svou předchozí judikaturu v zásadě vyložil právní názor, že pro závěr, zda dlužníkův právní úkon (tj. […]
Neplatnost společné závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 352/2016, ze dne 11. 7. 2016: Dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26.8.2015 č.j. 55 Co 244/2015-133 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť právní posouzení otázky v něm vznesené ve skutečnosti neotevírá žádné výkladové problémy; k otázce společné závěti srov. např. publikaci […]
Pravým dědicem může být i dědic, který se účastnil části pozůstalostního řízení
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1087/2015, ze dne 28. 1. 2016: Jak je zřejmé z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně i soudu odvolacího, z výše uvedených judikaturních závěrů sice vycházely, avšak je jim třeba vytknout, že je v projednávané věci nesprávně aplikovaly, pokud dovodily, že žalobce byl účastníkem (byť části) dědického řízení po […]
Zánik nespokojeného dluhu zůstavitele v důsledku likvidace dědictví nemá vliv na trvání pohledávky vůči ručiteli
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5716/2017, ze dne 28. 5. 2019: Soudní praxe proto již dříve dospěla k závěru, že na uplatnění pohledávky, která byla zajištěna třetí osobou (například ručením, zástavním právem apod.), nemají vliv skutečnosti, že dlužník zemřel a že tu není nikdo, kdo by za jeho dluhy odpovídal, popřípadě že jeho […]
