Odporovatelnost dohody o vypořádání dědictví a postižení tzv. náhradové pohledávky

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 417/2015, ze dne 26. 11. 2015: V rozhodovací praxi soudů byl již dříve přijat závěr, že věřitel může s úspěchem odporovat dohodě o vypořádání dědictví schválené pravomocným usnesením o dědictví, kterou dlužník (jako dědic) uzavřel v úmyslu zkrátit své věřitele, jsou-li pro vyslovení odporovatelnosti splněny všechny předpoklady uvedené […]

Okruh účastníků dědického řízení se může opětovně změnit, i když bylo již rozhodnuto ve sporu o dědickém právu

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3491/2016, ze dne 25. 4. 2018: Judikatura již dříve dovodila, že usnesení vydané podle ustanovení § 175k odst. 2 OSŘ nepředstavuje konečné řešení dědického práva [o něm může být rozhodnuto jen v usnesení o dědictví (§ 175q OSŘ)], i rozsudek o sporném dědickém právu, vydaný po odkazu podle […]

Dědic, o kterém není pochyb

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 162/2019, ze dne 29. 5. 2019: Z označeného rozhodnutí se podává, že: Dědicem zůstavitele se rozumí ten, komu soud v usnesení o dědictví (vydaném podle ustanovení § 175q odst. 1 o. s. ř.) potvrdil nabytí dědictví jako jedinému dědici nebo nabytí dědictví podle dědických podílů, popřípadě kdo byl […]

Nerozlučné postavení dědiců v případě žaloby k majetku, který nebyl projednán v pozůstalostním řízení

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3493/2021, ze dne 14. 12. 2021: Uvedený „zvláštní“ vztah dědiců k zůstavitelově majetku má mimo jiné za následek, že až do vypořádání dědiců pravomocným usnesením soudu jsou dědici považováni za vlastníky celého majetku patřícího do dědictví (všech věcí a majetkových práv zůstavitele) a že z právních úkonů, týkajících […]

Lhůta k odmítnutí dědictví je lhůtou hmotněprávní

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2882/2022, ze dne 22. 11. 2022: Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu (§ 1485 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. […]

Odpovědnost za škodu notáře určením nesprávného okruhu účastníků pozůstalostního řízení

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3757/2014, ze dne 22. 4. 2015: Nejvyšší soud již např. v rozsudku ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. 25 Cdo 36/2004, publikovaném též v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 3433, sv. 33, uvedl, že chybné posouzení podmínek účastenství v dědickém řízení mající za následek, […]

Nerozlučné postavení dědiců v případě vymáhání pohledávky zůstavitele, která nebyla předmětem dědictví

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1976/2016, ze dne 28. 6. 2017: V daném případě byla půjčka poskytnuta ze SJM žalobce a jeho manželky, která zemřela dne 4. 4. 2012. Protože žádný z účastníků dědického řízení nezařadil pohledávku z půjčky jako majetkovou hodnotu náležející do společného jmění žalobce a zůstavitelky (a ani jinak nevyšla […]

Přihlášení pohledávky věřitele za zůstavitelem do insolvenčního řízení dlužníka (dědice zůstavitele))

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 4 VSPH 671/2017, ze dne 4. 5. 2017: Nedošlo-li k odloučení pozůstalosti (§ 1709 o. z.) a je-li do soupisu majetkové podstaty (§ 205 IZ) zapsán majetek, který nabyl dlužník z dědictví, může věřitel pohledávky, která má původ v dluhu zůstavitele, k jehož zaplacení je nyní povinen dlužník, […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek