Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 2 VSPH 580/2022, ze dne 6. 4. 2022: Je-li do soupisu majetkové podstaty zapsán majetek, který nabyl dlužník z dědictví, může odkazovník uplatnit své právo vůči dlužníkovi v insolvenčním řízení. Nabyl-li dlužník dědictví po zůstaviteli až v průběhu insolvenčního řízení v době po marném uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím […]
O odkaz nejde v případě přání zůstavitele
Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.2.2013, sp. zn. 21 Cdo 3373/2011 platí, že: „Vysloví-li zůstavitel v závěti, že si „přeje“, aby jeho dědic vyplatil určité osobě peněžitou částku, je tento jeho projev vůle bez právní závaznosti… Odkazuje-li odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku na závěr přijatý Městským soudem v Praze v unesení ze dne […]
Posuzování nepřiměřenosti zůstavitelova příkazu spočívajícího v zákazu zcizení nebo zatížení
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2864/2019, ze dne 5. 3. 2020: Posuzování, zda příkaz zůstavitele spočívající v zákazu zcizení nebo zatížení je nepřiměřený (a proto se k němu nepřihlíží), se provádí zásadně v řízení o pozůstalosti. Bude-li mít pozůstalostní soud za to, že zákaz platí, uvede jej do výroku usnesení o potvrzení nabytí […]
Náležitosti návrhu, kterým se navrhovatel domáhá rozhodnutí soudu, aby se nepřihlíželo k zůstavitelem nařízenému zákazu zcizení nebo zatížení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2956/2019, ze dne 20. 12. 2019: Návrh, kterým se navrhovatel domáhá rozhodnutí soudu, aby se nepřihlíželo k zůstavitelem nařízenému zákazu zcizení nebo zatížení dědictvím po něm nabytých nemovitých věcí, je třeba projednat podle OSŘ. Pokud je tento návrh podán až po skončení řízení o pozůstalosti, nelze věcné rozhodnutí […]
Vedlejší doložka v závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2122/2022, ze dne 25. 10. 2022: Nařízení zůstavitele jedné ze závětních dědiček, aby na nemovitostech odkázaných druhé závětní dědičce „nechala postavit mobilheim plně vybavený a se všemi přípojkami“, je třeba vykládat jako určitou a srozumitelnou vedlejší doložku v závěti (příkaz) ve smyslu § 1551 ObčZ.
Advokát coby pisatel prosté allografní závěti a současně jako svědek
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 7 Co 1332/2022, ze dne 13. 12. 2022: Pisatel prosté allografní závěti není vyloučen ze svědectví bez dalšího. Je vyloučen tehdy, když jej zůstavitel povolal za dědice či odkazovníka a jen v této části závěti. Annou Suchomelovou, advokátkou, která se zároveň zúčastnila pořizování závěti jako svědek. Posuzovanou závětí jí […]
Ověření totožnosti zůstavitele jedním ze svědků allografní závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3356/2023, ze dne 4. 12. 2023: V dané věci bylo pro rozhodnutí o dědickém právu rozhodující (mimo jiné) vyřešení právní otázky platnosti allografní závěti ve smyslu ustanovení § 1539 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a to z hlediska ověření […]
Přípustní svědci závěti
Usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1786/23, ze dne 29. 8. 2023: V případě svědků závěti (rodinné přítelkyně zůstavitele a kolegy jeho manželky) nejde o osoby diskvalifikované z pozice svědka ve smyslu § 1539 odst. 2 a § 1540 odst. 1 občanského zákoníku.
Osoba smyslově postižená pořizující závěť
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2420/2023, ze dne 9. 1. 2024: Ve vztahu k předchozí právní úpravě Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 10. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2203/2006, uveřejněném pod č. 69/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyslovil závěr, že zpřísnění podmínek pro pořízení allografní závěti podle ustanovení § 476c […]
Co se rozumí podpisem v případě závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3860/2023, ze dne 19. 12. 2023: Občanský zákoník (ani jiný předpis soukromého práva), ačkoliv s termínem „podpis“ či „vlastnoruční podpis“ na mnoha místech pracuje (srov. kupř. jeho § 561), pak přesto na škodu věci nepodává legální definici toho, co se oním „podpisem“ míní. Podpisem se obecně rozumí grafické […]
