Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 691/2022, ze dne 31. 5. 2022: Dovolateli vymezená třetí předkládaná otázka není s to založit podle § 237 o. s. ř. přípustnost dovolání, neboť odvolací soud se nikterak nezprotivil závěrům dovolateli akcentovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1826/2004, ba právě naopak jeho úvahy […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 691/2022, ze dne 31. 5. 2022: Soud rozhodující v řízení o pozůstalosti (soudní komisař) není při vydávání usnesení o určení obvyklé ceny zůstavitelova majetku, jiných aktiv pozůstalosti, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čisté hodnoty pozůstalosti, popř. výši předlužení podle § 180 odst. 1 z. ř. s., […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 691/2022, ze dne 31. 5. 2022: Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, představované např. rozhodnutím ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 21 Cdo 122/2016, majetek zůstavitele a další aktiva pozůstalostní soud (soudní komisař) zjišťuje nejdříve v předběžném řízení z (veřejných či neveřejných) seznamů nebo systémů vedených podle […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3642/2021, ze dne 25. 5. 2022: Dědické právo (jako titul k dědění, definované jako právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní – srov. § 1475 odst. 1 o.z.) vzniká smrtí zůstavitele (srov. § 1479 odst. 1 o.z.). Dědic však nabývá dědictví až v souvislosti s pravomocným […]

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 18 Co 7/95, ze dne 22. 2. 1995: K platnosti závěti podle § 476b ObčZ zákon vyžaduje dva projevy zůstavitelovy vůle, které nemohou být učiněny současně, ale musí na sebe navazovat. Je to především projev zůstavitelovy vůle pořídit závěť. Kromě toho se však vyžaduje ještě další projev […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 988/96, ze dne 28. 4. 1997: Závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat ( § 476b o. z.). Svědkem nemůže být závětí povolaný dědic ani […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1883/96, ze dne 27. 5. 1997: Dědicem ze závěti, pořízené podle ustanovení § 476b obč. zák., může být i osoba, která na žádost zůstavitele tuto závěť sepsala.

Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 302/98, ze dne 13. 11. 1998: Nejsou dány důvody pro odepření výpovědi advokáta, který sepisoval závěť, ani jeho zaměstnance, který byl svědkem tohoto úkonu podle § 476b ObčZ, o tom, zda pořizovatel závěti před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. […]

Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 397/98, ze dne 6. 8. 1999: Výslovný projev zůstavitele, učiněný před dvěma svědky současně přítomnými, že listina obsahuje jeho poslední vůli, může být učiněn jak před podepsáním listiny zůstavitelem, tak i po jejím podepsání zůstavitelem, avšak v přímé souvislosti s podepsáním listiny jejími svědky a dříve, […]

Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 328/99, ze dne 30. 11. 1999: Závěť dle § 476b ObčZ, při jejímž pořízení působila jako svědek osoba blízká jen některému z více závětních dědiců (§ 476f ObčZ) je neplatná jen v té části, kde bylo pořízeno ve prospěch tohoto závětního dědice (§ 41 ObčZ). Část […]