Spolužijící osoba a tzv. společná domácnost

Rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. 15 C 16/2020, ze dne 16. 12. 2021: Dle citovaného zákonného ustanovení § 1636 odst. 1 o.z. dědí spolužijí osoba (v praxi nejčastěji druh či družka), pokud žila nejméně po dobu jednoho roku před smrtí zůstavitele ve společné domácnosti se zůstavitelem a z tohoto důvodu pečovala o […]

Dědická nezpůsobilost – výslovné prominutí činu povahy úmyslného trestného činu (porušování domovní svobody)

Rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. 14 C 122/2020, ze dne 26. 1. 2022: Žalobkyně tvrdila, že trestný čin, kterého se dopustila, byl zůstavitelkou prominut, žalobkyně přitom neuvedla, kdy konkrétně mělo k odpuštění dojít. V průběhu řízení nebylo provedenými důkazy prokázáno, že zůstavitelka projevila svoji vůli spočívající v odpuštění trestného činu. Takový projev […]

Neprojevování opravdového zájmu potomka zůstavitele

Rozsudek Okresního soudu v Domažlicích sp. zn. 4 C 2/2022, ze dne 16. 12. 2022: Dle ustálené judikatury je třeba otázku, zda potomek o zůstavitele trvale neprojevoval opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, posuzovat s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a ve spektru dobrých mravů, které se ve společnosti ustálily. Jedním z hledisek, […]

Zavrženíhodné jednání proti poslední vůli zůstavitele – tvrzení o vlastnoručním sepsání závěti

Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 60/97, ze dne 12. 12. 1997: Za zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy, které by přivodilo dědickou nezpůsobilost dědice, nelze považovat, jestliže dědic v průběhu dědického řízení tvrdil, že předložená závěť zůstavitele je psána jeho vlastní rukou, ačkoliv v navazujícím soudním řízení (na základě rozhodnutí […]

Odpuštění trestného činu zůstavitelem

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 24 Co 35/2001-80, ze dne 28. 2. 2001: Napadeným usnesením soud řešil otázku dědického práva pozůstalé dcery V. G. z hlediska její dědické nezpůsobilosti dle § 469 ObčZ. Uvedenou otázku řešil na základě právního posouzení prokázané a nesporné skutečnosti, že se V. G. dopustila úmyslného trestného činu proti […]

Dědická nezpůsobilost

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. Rv I 875/26, ze dne 17. 11. 1926: Důvod nehodnosti podle §u 542 obč. zák. předpokládá zpravidla positivní činnost, jež se setkala s výsledkem, opomenutí pak pouze tehdy, stalo-li se v úmyslu překaziti zůstaviteli prohlášení nebo změnu poslední vůle.

Posuzování dědické nezpůsobilosti v pozůstalostním řízení

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3074/2015, ze dne 22. 6. 2016: Podle ustálené judikatury soudů pro závěr o dědické nezpůsobilosti není rozhodné, zda pachatel byl za úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům odsouzen či nikoli; případně, zda zanikla možnost trestního postihu v důsledku smrti pachatele, promlčení, amnestie, udělení milosti. […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek