Odpuštění trestného činu zůstavitelem

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 24 Co 35/2001-80, ze dne 28. 2. 2001: Napadeným usnesením soud řešil otázku dědického práva pozůstalé dcery V. G. z hlediska její dědické nezpůsobilosti dle § 469 ObčZ. Uvedenou otázku řešil na základě právního posouzení prokázané a nesporné skutečnosti, že se V. G. dopustila úmyslného trestného činu proti […]

Dědická nezpůsobilost

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. Rv I 875/26, ze dne 17. 11. 1926: Důvod nehodnosti podle §u 542 obč. zák. předpokládá zpravidla positivní činnost, jež se setkala s výsledkem, opomenutí pak pouze tehdy, stalo-li se v úmyslu překaziti zůstaviteli prohlášení nebo změnu poslední vůle.

Posuzování dědické nezpůsobilosti v pozůstalostním řízení

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3074/2015, ze dne 22. 6. 2016: Podle ustálené judikatury soudů pro závěr o dědické nezpůsobilosti není rozhodné, zda pachatel byl za úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům odsouzen či nikoli; případně, zda zanikla možnost trestního postihu v důsledku smrti pachatele, promlčení, amnestie, udělení milosti. […]

Dědickou nezpůsobilost nezakládá zatajení majetku zůstavitele

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5543/2015, ze dne 15. 9. 2016: V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyni nadále svědčí dědické právo ze závěti ze dne 8. 1. 2008, jíž byla ustanovena dědičkou „vybavení domu v M. A. včetně osobních svršků“ a „úspor uložených na výherních vkladních knížkách České spořitelny“, neboť […]

Dědická nezpůsobilost se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy k závadnému jednání dědice došlo

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5238/2017-II, ze dne 29. 6. 2018: Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o.z.). Neni-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva […]

Dědická nezpůsobilost založená předložením neplatné závěti

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5189/2017, ze dne 9. 8. 2018: Pojem „zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy“ není v občanském zákoníku definován, přičemž na jeho vymezení závisí posouzení žalobkyní namítané dědické nezpůsobilosti žalovaného. V souladu s právní teorií je třeba projevem poslední vůle zůstavitele rozumět zůstavitelovy úkony směřující ke stanovení okruhu […]

Dědická nezpůsobilost založená činem povahy úmyslného trestného činu spáchaného po smrti zůstavitele (krádeží zůstavitelova majetku po jeho smrti)

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5851/2017, ze dne 26. 9. 2018: V posuzovaném případě mezi účastníky řízení sice vznikl spor o dědické právo, když každý dovozuje své dědické právo z odlišných závětí, nicméně je nutné (jak správně učinil soud prvního stupně, jehož rozhodnutí potvrdil i odvolací soud) přihlédnout k okolnosti, že současně probíhá […]

Dědická nezpůsobilost se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy k závadnému jednání dědice došlo

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 754/2018, ze dne 15. 10. 2018: Dosavadní judikaturní praxe přitom vychází ze závěru, že zákonodárce neupravil v o.z. pro dědickou nezpůsobilost obdobnou výjimku jako pro pořízení pro případ smrti, smlouvy o zřeknutí se dědictví a prohlášení o vydědění, což vždy pro konkrétní věc a soudem posuzované chování vůči […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek