Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 24 Co 321/99-171 ze dne 30. 11. 1999: Z uvedených ustanovení lze dovodit, že je naprosto nepřípustné, aby po úmrtí zůstavitele nakládal s jeho majetkem někdo jiný než dědic. Pokud je nutné nakládat s majetkem zůstavitele nad rámec běžného hospodaření již v průběhu dědického řízení (např. hradit za […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1351/2000, ze dne 14. 3. 2001: Počínáním, kterým dal najevo, že dědictví nechce odmítnout, se podle ustálené judikatury soudů rozumí takové chování dědice, kterým se k zůstavitelovu majetku nebo k jeho části (například k jednotlivé věci) projevuje jako jeho vlastník (k zůstavitelovu majetku nebo jeho části se tedy […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4391/2009, ze dne 22. 5. 2012: Počínáním, kterým dal dědic najevo, že dědictví nechce odmítnout, se podle ustálené judikatury soudů rozumí takové chování dědice, kterým se k zůstavitelově majetku nebo k jeho části (například k jednotlivé věci) projevuje jako jeho vlastník (k zůstavitelovu majetku nebo jeho části se […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2262/2019, ze dne 4. 9. 2019: Podle ustálené judikatury dovolacího soudu (již k ustanovení § 465 zákona č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013, následně i k obsahově stejnému ustanovení § 1489 o.z., který je účinný od 1.1.2014) se počínáním, kterým dal dědic najevo, že dědictví nechce odmítnout (nyní, […]

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 24 Co 214/96-24, ze dne 30. 8. 1996: Odvolatelka byla totiž poučena o svém dědickém právu a o možnosti odmítnout dědictví již 19. 5. 1994 (viz záznam na č. 1.12 spisu, který je odvolatelkou podepsán). Dědic může sice dědictví odmítnout, ale musí tak učinit ve lhůtě jednoho měsíce […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 149/2008, ze dne 22. 5. 2009: V posuzovaném případě vznikl mezi účastníky řízení, tj. v úvahu přicházejícími dědici (srov. § 175b o.s.ř.), shora popsaný spor o to, zda rodiče zůstavitele platně odmítli dědictví po zůstaviteli, tedy spor o jejich dědické právo, který měl být řešen postupem podle ustanovení […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2149/2009, ze dne 22. 12. 2011: Podle ustanovení § 464 obč. zák. prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout a následcích odmítnutí vyrozuměn. Z důležitých důvodů může soud tuto lhůtu prodloužit. V úvahu přicházejícímu dědici […]

Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR 4 Cz 28/78, ze dne 27. 7. 1978: Udělil-li dědic v řízení o dědictví svému zástupci plnou moc opravňující zástupce jen k odmítnutí dědictví, nepostačuje tato plná moc k oprávnění tohoto zástupce, aby zastupoval dědice v celém průběhu řízení o dědictví.

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2439/2007, ze dne 26. 8. 2008: Zjišťování, zda není dán rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného za situace, kdy jeden dědic navrhne k vypořádání dědictví i v zastoupení druhého dědice dohodu, která se svými důsledky pro zastoupeného dědice blíží odmítnutí dědictví, však není potřebné tehdy, když z plné […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4542/2010, ze dne 29. 3. 2012: Zákon nevylučuje, aby v občanském soudním řízení jeden z účastníků zastupoval jiného účastníka stejného řízení, neboť zastupování nebrání pouhá možnost střetu jejich zájmů; zástupce nesmí za zastoupeného jednat, jen jestliže bude rozpor v jejich zájmech zjištěn (postaven najisto). Také v řízení o […]