Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5623/2015, ze dne 26. 10. 2016: Již z jazykového výkladu je zřejmé, že „spornost“ aktiv dědictví ve smyslu ust. § 175k odst. 3 OSŘ (obdobně jako „sporné“ řízení podle ust. § 175y odst. 1 OSŘ) vyžaduje k pojmovému naplnění více než jediného účastníka řízení. Spor o zařazení pohledávky […]

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 110/2015, ze dne 16. 1. 2017: S nabytím každého majetku zůstavitele na základě odúmrti (a tedy i členství v bytovém družstvu a nájmu družstevního bytu) uvažuje též zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (srov. jeho § 13 odst. 1); na tom nic nemění ani […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3263/2016, ze dne 25. 1. 2017: Zástavní právo zřízené podle ustanovení § 129c a násl. hospodářského zákoníku má – jak bylo uvedeno výše – pouze obligační povahu, a proto při smluvním převodu zastavené věci zástavní právo nepůsobí proti jejímu nabyvateli. Od nabyvatele věci na základě smlouvy je však […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1144/2016, ze dne 30. 3. 2017: Rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce, zda lze za dědice pojištěného ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ve znění do 31.12.2013), považovat stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť podle ustanovení § 462 […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2045/2018, ze dne 30. 7. 2018: Rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce, zda lze za dědice pojištěného ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ve znění do 31.12.2013), považovat stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť podle ustanovení § 462 […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1776/2019, ze dne 17. 10. 2019: Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. 21 Cdo 441/2007, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 15/2009, uzavřel, že „ztratí-li po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která nezanechala žádné dědice, jejíž dědici […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4543/2018, ze dne 30. 10. 2019: Od nabytí dědictví zůstavitelovými dědici a od připadnutí dědictví státu z důvodu tzv. odúmrti je třeba odlišovat případy, kdy dojde k zastavení řízení o dědictví, protože zůstavitel nezanechal majetek nebo protože zanechal majetek jen nepatrné hodnoty (srov. § 175h OSŘ), nebo kdy […]

Usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 777/20, ze dne 31. 3. 2020: Stěžovatelka ovšem namítá, že přestože bylo napadeným usnesením okresního soudu zastaveno dědické řízení po zůstaviteli, stalo se tak v rozporu s právní úpravou. Okresní soud totiž zcela pominul, že alespoň 4 roky před vydáním napadeného usnesení bylo toto aktivum pozůstalosti soudu a pověřenému soudnímu komisaři […]

Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. 4 Cz 82/82, ze dne 27. 1. 1983: Otázka právního důvodu dědění je v této věci závislá na posouzení platnosti závěti zůstavitele ze 14. 6. 1972. Stížnost pro porušení zákona vytýká odvolacímu soudu nesprávné hodnocení formální náležitosti závěti, spočívající v úplnosti vlastnoručního podpisu zůstavitele, který závěť podepsal jen příjmením […]

Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 313/98, ze dne 16. 2. 2000: Ústavní soud totiž považuje za důvodnou námitku stěžovatelek, že časová posloupnost odmítnutí dědictví jednotlivými dědici (v daném případě postupné odmítnutí dědictví) M. H. a A. V., byla v daném případě bez právního významu, protože účinky odmítnutí se vztahují k okamžiku zůstavitelovy smrti, […]