Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 61/2023, ze dne 17. 6. 2024: Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval první z vymezených dvou otázek, tedy tím, zda povaha této věci umožňuje pokračovat v řízení s procesními nástupci žadatelky za přiměřeného použití § 107 o. s. ř. podle § 64 s. ř. s. Podle § […]

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 7 Co 509/2017, ze dne 31. 5. 2017: Započtení na dědický podíl bez příkazu zůstavitele soudem podle § 1664 ObčZ lze provést jen za podmínek § 1660 odst. 2 ObčZ, podle něhož se na povinný díl (dědický podíl) započte to, co neodůvodněně znevýhodněný nepominutelný dědic obdržel od zůstavitele bezplatně v posledních třech letech před […]

Usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 10 Co 219/2017, ze dne 12. 12. 2017: Jednotlivá plnění, která je možno započítat, i doba, ve které toto plnění bylo poskytnuto, musí platit stejně pro započtení na povinný díl i pro započtení na dědický podíl.

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1772/2024, ze dne 5. 9. 2024 Z výše podaného výkladu vyplývá, že dědicové se mohou za stávající právní úpravy  (účinné od 1.1.2014) svých práv domáhat rovněž žalobou mimo řízení o pozůstalosti. Uplatnit  svá práva žalobou mimo řízení o pozůstalosti podle ustanovení § 189 z.ř.s. sice dědic může  ještě […]

Usnesení Nejvyššího soudu  sp. zn. 24 Cdo 1375/2024, ze dne 29. 7. 2024: Podle ustanovení § 1486 o. z. odmítne-li dědic dědictví, hledí se na něho, jako by dědictví nikdy nenabyl. Podle ustanovení § 1487 o. z. odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu. Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1375/2024, ze dne 29. 7. 2024: Je-li otázka, zda došlo k výslovnému prominutí, mezi účastníky (skutkově) sporná, soudy musí postupovat podle § 170 z. ř. s. (dříve ust. § 175 k odst. 2 o. s. ř. do 31. 12. 2013) a odkázat dědice, jehož dědické právo se jeví […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1375/2024, ze dne 29. 7. 2024: Podle ustanovení § 1481 o. z. je z dědického práva vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1406/2024, ze dne 1. 8. 2024: Soudní praxe již dovodila (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.7.2023, sp. zn. 24 Cdo 988/2023), že ve světle tohoto závěru je třeba nadále používat judikaturu k výkladu dosavadního ustanovení § 484 obč. zák., a že proto je třeba při výkladu […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1887/2024, ze dne 17. 7. 2024: Jediná dovoláním formulovaná otázka, která podle dovolatelky dosud nebyla v judikatuře Nejvyššího soudu vyřešena, to je „zda v dědickém řízení (správně pozůstalostním řízení – poznámka Nejvyššího soudu) má být rozhodující vlastnictví dle veřejného seznamu, tedy že je jako vlastník uveden zůstavitel nebo, […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1477/2024, ze dne 1. 8. 2024: Pro rozhodnutí soudů v projednávané věci bylo (mimo jiné) významné vyřešení právní otázky, jakou právní ochranu poskytuje nyní (od 1. 1. 2014) účinná právní úprava oprávněnému dědici proti nepravenému dědici a v rámci této otázky posouzení toho, komu (ve smyslu ustanovení § […]