Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1277/2004, ze dne 31. 10. 2006: Žalobcům nelze přisvědčit, že před tím, než rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 5. 9. 1997, č. j. Nc 567/97-6, jímž byla za nezletilé žalobce schválena dohoda o vypořádání dědictví po jejich zemřelém otci, nabyl právní moci, nemohli právo na vydání […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3576/2006, ze dne 30. 1. 2007: Vlastníkem příslušné části majetku patřícího do dědictví, který byl předmětem řízení, se může stát (s účinky ke dni smrti zůstavitele – srov. opět § 460 obč. zák.) i jen jeden z dědiců (např. v důsledku dohody o vypořádání dědictví schválené soudem). Proto […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1025/2005, ze dne 28. 6. 2007: Uvedené pak ve spojení s ustanovením § 460 obč. zák. znamená, že v dědickém řízení zahájeném 17. dubna 1998, tedy za trvání konkursu vedeného na jeho majetek, mohl úpadce (první žalovaný) činit jen úkony týkající se otázky, zda dědictví odmítá, s tím […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2358/2007, ze dne 25. 6. 2008: Dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu (§ 462 občanského zákoníku); také ve vztahu k dědictví připadnuvšího státu platí, že se nabývá smrtí zůstavitele (§ 460 občanského zákoníku). Ze skutečnosti, že zůstavitel nezanechal žádné dědice, že zůstavitelovi dědici jsou nezpůsobilí dědit nebo […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2754/2007, ze dne 16. 7. 2008: Určí-li žalobce okruh účastníků sporného řízení v návrhu na jeho zahájení (§ 90 o.s.ř.) odchylně od okruhu účastníků řízení o dědictví a jako žalované označí jen některého (některé) z nich, nemůže být žalobě vyhověno pro nedostatek věcné legitimace vyplývající z hmotného práva, […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4549/2007, ze dne 29. 10. 2008: Postavení žalobce v řízení před soudem je určeno obsahem rozhodnutí soudu, vydaného podle ustanovení § 175k odst. 2 o. s. ř. Ostatní účastníci řízení o dědictví budou vystupovat v řízení před soudem jako žalovaní, a to i když v řízení o dědictví […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5145/2007, ze dne 10. 12. 2008: Stav, jaký tu vzniká v době od smrti zůstavitele až do pravomocného usnesení soudu, kterým se řízení o dědictví končí, se projevuje také ve vztazích k majetku patřícímu do dědictví a k zůstavitelovým dluhům. Až do vypořádání dědictví pravomocným usnesením soudu o […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5145/2007, ze dne 10. 12. 2008: Věřitel může uplatnit svou pohledávku žalobou u soudu podanou proti „neznámým dědicům“ zemřelého dlužníka, jestliže za řízení o dědictví nebo jinak dosud nebylo objasněno, zda zůstavitel zanechal dědice, popřípadě o kom lze mít důvodně (zejména podle poznatků z probíhajícího dědického řízení) za […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4157/2008, ze dne 11. 3. 2009: Ačkoli právní úprava dědického práva vychází z principu ingerence státu při nabývání dědictví (předpokládá mimo jiné, že dědictví po každém zůstaviteli musí být soudem projednáno a rozhodnuto), podle § 460 obč. zák. platí, že dědictví se nabývá smrtí zůstavitele (srov. rozsudek Městského […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 369/2010, ze dne 17. 8. 2010: V projednávané věci se odvolací soud při posuzování otázky právní povahy úroků z vkladu peněžních prostředků, které náleží do dědictví, a počátku běhu promlčecí doby pro jejich vydání odchýlil od ustanovení hmotného práva i jeho interpretace obsažené v judikatuře Nejvyššího soudu, dovolání […]